jedovate houby

Pestřec obecný

2010-04-06T14:26:00.001-07:00

Pestřec obecný (Scleroderma citrinum) je zařazený mezi jedovaté houby tak trochu neprávem. Je totiž jedovatý až při požití většího množství a ani pak nevyvolává smrtelné otravy, Malá množství sušených a drcených plodnic pestřce jsou použitelná jako výborné koření, pro svou silnou houbovou chuť a vůni. Roste od července do října, obvykle na okrajích jehličnatých lesů či na pasekách. Nebezpečný je hlavně možností záměny za pýchavku, protože mladé plodnice jsou jí značně podobné. Plodnice je kulovitá nebo elipsoidní, trochu jakoby připláclá. Povrch je bělavý či nažloutlý, rozpukaný na nepravidelné plošky, odspodu je krátký, prakticky neznatelný třeň. V mládí je celá plodnice nasitá, plná, právě jako již zmiňovaná pýchavka, ani rozpraskaný povrch není příliš výrazný. Jak se věk houby zvyšuje, mění se barva dužniny od růžové až po černou, dozrálé výtrusy jsou volně nechány k odnesení větrem právě postupně se rozšiřujícími prasklinami na vrchu. Nehoubaři bývá též zaměnována za lanýže. Otrava se projevuje bolestmi žaludku, zvracením, bolestí hlavy, průjmem atd. Ostatně, jak je na obrázku docela dobře vidět, pestřec je opravdu podobný trochu oschlé pýchavce. Pokud je několik sušších dní po vydatných deštích, naleznete právě na okrajích lesa a pole či louky na podobně vypadající pýchavky relativně často a ty jsou výbornými jedlými houbami. Je dobré se držet jistoty, pokud vypadá houba sebeméně podezřele, tak raději nekonzumovat.

Proč jsou houby jedovaté

2009-11-04T05:17:00.000-08:00

Říká se, že se z jedlých hub stávají jedovaté ohříváním. To je samozřejmě naprostý nesmysl, jedlé houby zůstávají jedlé, maximálně se mohou zkazit a pak se sice otrávíte, ale otrava je stejná jako u zkaženého masa a nemá nic společného s jedovatými houbami jako takovými. Problém je v tom, že toxiny z hub obecně poškozují játra. A to opravdu není legrace, protože játra jsou pro život hodně důležitá a jejich poškození, pokud k němu dojde je trvalé. A přitom některé houby své jedovaté účinky dosti úspěšně tají, třeba takové pavučince, které jsou na první pohled (a ochutnání) normálně jedlé, následky (právě poškození jater) nastávají až po několika týdnech po konzumaci, kdy už člověka ani nenapadne, že nějaké houby jedl. A vida. Také je potřeba si uvědomit, že i halucinogení houby fungují na principu poškozování jater, takže opravdu zdravé nejsou.

Čirůvka odlišná

2007-10-07T08:58:00.000-07:00

Čirůvka odlišná (Tricholoma sejunctum) je jedovatá houba z čeledi čirůvkovitých. Klobouk o průměru asi 3-10 cm má barvu žlutavou či zelenavou, tvar je nejprve kuželovitý, později se rozvina až do plochého. Lupeny na spodní straně klobouku jsou vysoké asi 1 cm,bělavé. Okraje klobouku bývají rozpraskané, zvláště u starších plodnic. Třeň je středně dlouhý, tlustý i dva centimetry a má bílou barvu. Roste přibližně od srpna do října (čili i zrovna teď!) ve smíšených lesích. Zajímavostí této houby je, že je místy uváděna i jako jedlá, a mnoho lidí ji také jíst může, u citlivých jedinců však vyvolává několik hodin po pozření docela nepříjemnou otravu.

Muchomůrky

2007-09-08T20:10:00.000-07:00

Tak jsme se včera poflakoval po lese (jen kousek odtud, na Berounsku) a zahlédl cosi krásného. Ona taková muchomůrka červená, zvléště když je dobře zralá, tak akorát, aby neměla klobouk příliš malý, ani příliš rozložený naplocho. Opravdu krásný pohled, zvláště když hned vedel rste druhá. Jen mě opravdu mrzelo, že jsem ssebou neměl foťák, a to ani ten šmejd v mobilu. Holt jsem nechal telefon doma, aby nikdo neobtěžoval a dopadlo to takhle. Ale to je zákon naschválu, když člověk vidí místo nebo něco, co yb si chtěl zaznamenat, tak nemá čím. A naopak, když řeknete, že půjdete fotit les, jdete s kamarádem a máte ssebou zrcadlovku a spoustu objektivů, v ceně bratru ke sto tisícům kč.. Nu tak nepotkáte naprosto nic zajímavého.. V nejlepším případě před vámi zvířata utečou, než vyměníte objektiv a než zamíříte na krásně nasvětlené místo, tak se ta mezera v mracích zatáhne, a z kouzelné scény se stane normální kus přírody. Pravda, profrsionál prý dokáže hmátnout pro ten správný objektiv a vyměnit ho během několika vteřin, ale to nám zatím opravdu nehrozí.

Čím se liší jedovaté houby od jedlých?

2007-07-13T00:55:00.000-07:00

Oblíbený vtip říká že: Každá houba je jedlá, ale některá jen jednou. A o to v zásadě jde. Ne že by byla většina jedovatých hub tak jedovatá, že by jediné ochutnání člověka zabilo, ale na způsobení problémů to stačí. Toxiny z hub velice často poškozují třeba játra, takže teprve po několika otravách se mohou projevit výrazné zdravotní problémy. (Například jako po žloutence. Kdo má náladu na dietu a problémy do konce života?) Nicméně po stránce růsto se jedovaté houby od jedlých neliší. Oboje vyrůstají z podhoubí (mycelia) rostoucího pod zemí, oboje když už začnou růst plodnice tak rostou velice rychle, oboje se rozmnožují sporami. Dokonce ani neplatí poučka, že lze bezpečně sbírat houby okousané zvěří. Zvířata sice opravdu nekoušou jedovaté houby, ale zato mnoho těch, jež jsou pro člověka jedovaté jsou pro zvířata jedlými. Nádherným příkaldem rozdílu co je a co není jedovaté pro člověka a zvíře je penicilin. Pro člověka lék, pro mnoho zvířat smrtelný jed. A u hub to platí také..

To ale byla doba co?

2007-07-05T22:10:00.000-07:00

Co jsem se tu ani neukázal. Nu holt začala doba dovolených, nebyl jsme nikde poblíž počítače, veškeré kosmetické změny co se tu udály dělal kamarád. A v poklidu se na jakoukoliv aktualizaci článků vybodl. Co se dá čekat od kámoše holt? Jo, jasně že ti tam občas něco napíšu.. A výsledek? Ani řádka.. Pokusím se, aby se to změnilo..

Tak jsem zase jednou tady

2007-03-23T15:52:00.000-07:00

Ale upřímně, není to až taková zásluha. Prostě jsem se po nějaké době probral z nemoci, a usoudil, že nemohu nechat blogy bez jakékoliv aktualizace. A protože mi již jaksi došly jedovaté houby (a i ty nejedlé jsou použil buhvíkrát) tak nevím co dál. Snad se něco najde. Snad. Uvidíme, ale asi to ještě chvíli potrvá.

Helmovka zoubkatá

2007-03-07T07:17:00.000-08:00

Helmovka zoubkatá (Mycenapelianthina) je houbou rostoucí v období od května až do září v listnatých lesích. Klobouk o průměru až 5 cm je v mládí zvoncovitý, ale postupně se rozprostírá do šířky, až je nakonec prakticky plochý. Klobouk má barvu světlou, až hnědofialovou. Lupeny jsou vysoké, střídané s nižšími, jejich čepel je vroubkovaná, tmavší barvy. Třeň je asi 5 cm dlouhý, 0,5 cm v průměru, dutý, stejné barvy jako klobouk. Jedná se o méně jedovatou houbu.

Ryzec ryšavý

2007-02-26T15:36:00.000-08:00

Ryzec ryšavý (Lactarius rufus) není houbou jedovatou, ale "jen" nejedlou. Což ovšem znamená pouze to, že se neotrávíte, ale špatně vám bude. Tak kde je vlastně rozdíl? Stejně je otrava většinou hub relativně decentní, těch smrtelných příliš mnoho není, tak kde je rozdíl jestli vás bolí břicho, nebo jestli vás bolí břicho? Podle mě je to naprosto jedno. Nicméně, jak tedy vypadá ryzec ryšavý? (Hm, Zikmund, šelma ryšavá, napadá vás to taky?) Má klobouk o průměru asi 3-10 cm, napřed mírně vyklenutý, později naopak mírně vmáčklý, s malým hrbolkem uprostřed. Okraje jsou trochu podvinuté a silnější, barva klobouku je zravá. Třeň je silnější a poměrně krátký, trochu světlejší barvy než klobouk. Má odporně palčivou chuť.

Další houbové problémy

2007-01-27T08:55:00.000-08:00

Jsou také lidé, co jsou přímo na houby alergičtí, těch naštěstí není tolik. Mnohem více je těch, jež nesnáší nějaký druh či skupinu výraznějších hub. Nu, co s tím? přece pokud se jim po tom dělá špatně, třebas už jen po čichu, tak to nebudou jíst ne? Dalším lidem může způsobovat problém třebas i tuhost některých hub. Třebas konce nohou hlív jsou opravdu velmi tvrdé. I tady platí: Co člověku nesedí, to by neměl konzumovat. Nač si dělat bolesti či problémy? Je naprosto jedno, jestli je vám po houbách špatně, protože vám nějaká nesedla, nebo jestli jde o slabou otravu, příjemnost pocitů je totožná.

Houby jedovaté ne rodem

2007-01-20T22:55:00.000-08:00

Málokdo si uvědomuje, že houby nemusí být původně ani jedovaté, aby se mu z nich nakonec udělalo pěkně špatně. Ono zcela stačí je špatně skladovat. HOuby totiž obsahují bílkoviny podobné těm obsaženým v mase, a ty když se začnou kazit, tak vyvolávají i podobnou otravu. A to mnohem nebezpečnější o to, že houbám, pokud jsou nevhodně skladovány, trvá kažení se mnohem kratší dobu. Konkrétně, mikrotenový pytlík a teplé prostředí opravdu není dobrá kombinace, houby jak jsou vodnaté se dokáží zapařit a začít kazit již za několik málo hodin. Volně položené v misce nebo lépe košíčku mají mnohem delší trvanlivost, a to co člověk nesní, ať raději usuší či zamrazí, a né nechá zkazit.

Co všechno taková houba obsahuje

2007-01-10T00:04:00.000-08:00

Toť otázka, ale každopádně odpověď je jednoduchá: cokoliv s čím přijde do staku. Ono totiž přísloví: Saje jako houba není nesmyslné, houby skutečně nasávají cokoliv co potkají. A tím bohužel není jen čistá voda, ale také třeba olovo, kadmium, další těžké kovy, radioaktivní izotopy. A vše si to schovávají v sobě, z hub odchází pouze čistá voda. Dalo by se říct, že houba působí jako takový malý filtr. Což je z hlediska přírody zajisté výhodné, horší je to ale z hlediska lidského. I výborné jedlé houby totiž mohou obsahovat takové koncentrace svinstev, že jsou defakto jedovaté. A je to o to horší, že tyto "dobrůtky" nejsou poznat ani na chuti, ani tak, že by vyvolaly okamžitou otravu. Obecně se dá říct, že houba odněkud od silnice je zamořená vším možným, ale jelikož to na ní neni k poznání, tak jí člověk klidně sebere a ještě si šmákne. Rozumné je sbírat houby v oblasti kde je co nejméně frekventovaných silnic, je daleko od elektráren a podobných producentů smogu i od města. A pokudmožno v kopcích, většina svinstev jež houby pohlcují je těžká a doslova stéká od úbočí kopců dolů do krajiny.

Je takhle ráno,

2006-12-24T21:49:00.000-08:00

25. prosince, jen povinost mě donutila, abych byl takhle brzo naživu. Respektive, teď už není tak brzo, je skoro 7 ráno, ale já začínal v jednu v noci. A to je celkově docela brzo, na to, že jsem pracovně pár dní dříve nespal ani 5 hodin. Co holt se dá dělat, kdo by měl náladu na dělání si srandy z chudáka upracovaného člověka, ten ať padne a nechá být. To se snad ani nedá jinak říct.

Rozeznávání hub

2006-12-14T06:14:00.000-08:00

Problémem při poznávání hub je to, že opravdu s jistotou se dá poznat většinou jen houba plně vzrostllá. Menší bývají k poznání občas docela těžko, protože jsou si často velmi podobné. Například takové muchomůrky či žampiony jde v mládí od sebe rozeznat opravdu velmi špatně. Problém je v tom, že houby rostou velmi rychle, a současně jsou si v mládí velmi podobné. Mnoho jich má stejnou barvu, stejný tvar, a chce to místy opravdu zkušeného houbaře, aby spolehlivě určil, co že to vlastně našel. Takže raději nechte houbu u níž si nejste jistí tím co je zač dál růst. Za případnou otravu to nestojí.

Helmovka slizská

2006-12-02T11:05:00.000-08:00

Již jméno této houby jaksi nenabuzuje pocit dobré chuti, a ono také že opravdu dobře nechutná. Je to malá houbička, s kloboukem o průměru do dvou centimetrů, roste v mechu v jehličnatém i listnatém lese. Za mládí ma klobouk vejčitý, uzavřený, přechází postupně v zvoncovitý až kuželovitý, na povrchu slizský. Třeň tenký, dole zahnutý, citronově žlutý. Roste od března až do listopadu. Nejde o houbu jedovatou, ale jen nejedlou.

Hřib satan

2006-11-28T06:18:00.000-08:00

Hřib satan (Boletus satanas) je jednou z hub jež vypadají opravdu výstavně, bývá ukázkově rostlý, nenakousaný.. Ono zvířátka vědí proč ho nejedí, jen člověk houbař se občas splete. Má široký, vyklenutý silný klobouk stříbřitě bělavé barvy, rourky jsou červené. Třeň je měkký, silný, na spodní části velmi ztluštělý, barvy žluto červené. Roste v teplejších oblastech, hlavně pod duby a buky a to od července do října. Je snadno zaměnitelný za další jedovaté druhy hřibů (pak je to ale jedno ne?), jedovatý, působí rychlé otravy.

Trocha humoru neuškodí

2006-11-21T13:33:00.000-08:00

Paní, a nebylo vám na těch houbách něco divného? Ptá se doktor. Ani ne, ale na zeťákovi ano, že mi je pomáhal sbírat.

Jde idiot lesem a najde houbu. Hele houba. Já do ní kopnu. Né, nekopej, já ti splnim přání. Chci bejt chytrej. Břink. Jé, já jsem chytrej, no to se z toho poseru. Břink. Jé, já se posral, no to jsem blázen. Břink. Jé, hele houba.

Tak cos v tom lese našel? Deset hříbků, a dvacet nouplízáků. Cože? No, když na ně namíříš, tak zvedaj ruce, a řvou nou plíz.

Uff, víte co je to nemít čas?

2006-11-12T14:05:00.000-08:00

Tak jestli to nevíte, tak se podívejte na dobu, kdy tohle píši. Je 3:31 v noci, a namísto spaní musím instalovat známého počítač, tak aby byl ráno v provozu už. A to nenií bohužel všechno, jako další lahůdku si mě hodlá okolo poledního vyzvednout další člověk, s tím že se půjde stěhovat hned několik počítačů do jiných kanceláří. A ani to zdaleka neni všechno, ještě je potřeba mezitím nějakou práci udělat, napsat pár blogů, zazálohovat, nu prostě mě docela zajímá, jestli dneska půjdu spát alespoň na pár minut. Vzhledem k potřebě obsloužit ještě hru, aby postavičky pěkně makaly, tak je to relativně v nedohlednu. Což mi připomíná, jeden z klientů spadl, musím to nahodit. Pauza..
Tak, 5 minut.. už maká prcek jeden. Akorát že jsem mu málem zapoměl dát léčiva, to by ho asi brzy sežraly potvory.. Nu, naštěstí jsem si všiml včas. Tka snad do rána udělá level, a já bych se možná mohl trochu vyspat, tak od osmi do poledne. Mějte se fajn, a ať vás tohle nepotká. (Samozřejmě že jede na automatiku, bot se tomu říká.. A samozřejmě že se to nemá, ale co se dá dělat?)

Pestřec obecný

2006-11-08T03:11:00.000-08:00

Pestřec obecný (Scleroderma citrinum PERS.) je houbou poněkud rozporuplnou. Jde totiž o houbu jedovatou ve větším množství, zatímco v množstvích miniaturních (jeden či dva kousky na osobu) je naopak výborným (a výrazným) houbovým kořením. Proto se také sbírá, suší a obvykle mele na houbový prášek. Roste od července do října většinou v jehličnatých lesích na pískových půdách. Místy docela hojně. Je to houba s kulovitou plodnicí, podobně jako třeba pýchavka, ale narozdíl od ní má barvu hnědavou a v dospělosti je uvnitř místo dužniny černý prach.

Hřib Kříšť

2006-11-02T09:15:00.000-08:00

Bohužel, sice jak se říká všechny cesty vedou do říma, ale zato ne všechny houby jež nesou ve jméně hřib jsou výbonými jedlými houbami. Konkrétně hřib kříšť (Boletus calopus) sice není jedovatý, ale ručím za to, že přidáním do smaženice její chuť (a účinky) rozhodně nevylepšíte. Výsledek bude totiž poněkud podivný (chuťově) ale hlavně se vám po něm asi udělá docela špatně. A asi většina lidí když se jim po snězení hub udělá špatně, tak začne raději volat záchranku. Ta je stejně odveze, a po výpovědi: Co jste jedli? No smaženici! stejně nastane odebírání vzorků a pumpování žaludku. Takže na tento hříbek vypadající relativně normálně raději pozor. Má vylkenutý relativně široký klobouk okrové (až olivově šedé) barvy, teň klasicky hřibotitě vyboulený, odzdola výrazně červené barvy. (tedy, obecně v přírodě červená barva upozorňuje na problematické rostliny a často i živočichy, kdo si pozbírá a uvaří, jeho průšvih.) roste od července do září a to jak v listnatých tak i jehličnatých lesích. (jéé, matka se teď svěřila s tím, že nechala v kanceláři hořet svíčku.. Takže jestli bude ve zprávách hlášení o požáru, tak vím proč.)

Tak nějak všeobecně

2006-10-24T20:04:00.000-07:00

To jsem se zas jednou vytáhnul co? Bůhvíjak dlouho byl předchozí článeček nadepsaný muchomůrak. Bohužel, když se snažím psát trochu rychleji, tak se mi podobné přehmaty stávají až nechutně často. Na druhou stranu, říká se že žádný učený z nebe nespadl, takže se dá doufat, že podobné překlepy jednoho dne ustanou, nebo se alespoň jejich počet výrazně sníží. Snad, protože to co se mi občas povede je skutečně úžesné. Mimochodem, docela hodně lidem se dělá špatně nejen po houbách jedlých jen jednou. Hodně lidí nesnáší též některé hodně tvrdé houby či kusy hub, jako je například noha od hlívy a podobně. Také je poměrně dost hub, jež je možné například usušit, a po velmi malých dávkách používat jako koření, ačkoliv jsou vlastně jedovaté. A ono se konkrétně v patřičně malém dávkování dá i ta muchomůrka červená, požívají ji převážně feťáci. Takže ono to s toxicitou mnoha hub není zas až tak žhavé, jak se zdá. Horší ale je, že ty houby jež opravdu jedovaté jsou, působí často nevratná poškození jater nebo ledvin, a to už končí legrace.

Muchomůrka zelená

2006-10-16T07:38:00.000-07:00

Muchomůrka zelená (Amanita phalloides) je naše snad nejnebezpečnější houba. Nejen že je nejjedovatější, ale hlavně tím, že je velmi snadno zaměnitelná za divoce rostoucí žampiony nebo malé bedly. Roste od července do srpna pod listnatými stromy. Klobouk zpočátku polokulovitý je později plochý, rozprostřený a poměrně tenký. Barva je proměnlivá, a tudíž značně nespolehlivý rozeznávací znak, i když poměrně často je žlutozelená. Povrch klobouku je hladký a lesklý. Třeň je poměrně dlouhý a tlustý, bývá dutý. Je na něm zřetelný prsten, obvykla dobře vyvinutý. Pozor, opravdu je zaměnitelná s těmi žampiony, pokud máte jakoukoliv pochybnost, tak podezřelou houbu nechte raději přirostlou. (Bohužel, obrázek nebude, náš milý blogger zas jednou nefunguje..)

Ucháč obecný

2006-10-14T00:08:00.000-07:00

Ucháč obecný (Gyromitra esculenta) je houbou s kloboukem hnědé barvy, velikosti asi 2-8 cm, nepravidelně vejčitého tvaru. Klobouk je různě členitý, zprohýbaný, okraj má volný. Třeň je dlouhý a tlustý. Roste v jehličnatých lesích od března do května. Jemu podobný je jedlý ucháč velký. (pravda, jed z ucháče se rozkládá dlouhým vařením či skladováním, ale je obecně doporučeno neriskovat a houbu raději nesbírat.)

Slizák růžový

2006-10-10T03:10:00.000-07:00

Houba s velmi malebným jménem slizák růžový (latinsky Gomphidius roseus) je houbou nejedlou, ne přímo jedovatou, ale ručím vám za to, že je úplně jedno, jestli se (podle doktorů) lehce přiotrávíte, nebo vám jen bude zle, pocity jsou prqakticky stejně příjemné. Slizák má růžový klobouk o průměru 3-6 cm, za vlhka slizský na pohmat. Lupeny jsou původně bílé, ve stáří hnědnou. Roste pod borovicemi a smrky, a to v době od léta do podzimu. Fotku (nedobrovolně) dodala jakási francouzská stránka.. Ale co, hlavně že je, a je pěkná.

Ušíčko černé

2006-09-12T15:53:00.000-07:00

V případě této houby poněkud porušuji pravidla toho, o co tu okolo jde, protože se nejedná o houbičku jedovatou, ale pouze nejedlou. No, ale to se vlastně taky počítá ne? Ušíčko černé (Pseudoplectania nigrela) je houbou jarní, roste od března do května, ve smrkových lesích na jehličí a po okrajích cest. vytváří malé (1-3 cm v průměru) miskovité plodnice černé barvy, přisedlé k podkladu, plstnatého vzhledu. Jde o houbu jež svým tvarem napodobuje známé jidášovo ucho, ale to má dostatečně odlišnou barvu, aby si je nebylo možné splést. (fotka pochází ze serveru houby.humlak.cz)

Zvonovka jarní

2006-09-04T01:12:00.000-07:00

Zvonovka jarní (Nolanea verna) je jedovatou houbou rustoucí v trávě na cestách, pod stromořadími a v příkopech. Roste v období od března do května, její nebezpečnost je v zaměnitelnosti s jedlými špičkami. Má kuželovitý klobouk, uprostřed s nápadným hrbolkem, potrhaný na okrajích. Barva klobouku je hnědá či hnědošedá. Třeň je tenký a pokroucený.

Muchomůrka červená

2006-08-04T23:28:00.000-07:00

Muchomůrka červená, ačkoliv by se to nezdálo, tak patří nejen mezi houby jedovaté, ale také halucinogení. SAmozřejmě, že jelikož je přecijen značně škodlivá, tak jde hlavně o velmi opatrné dávkování, ale zkušení konzumenti se opravdu neotráví. Narozdíl od lysohlávek nejde o jakékoliv spirituální zážitky (i když není vyloučeno, že i k tomuto účelu se kdysi mohla používat) ale pouze o fet.

Lysohlávka

2006-07-28T07:16:00.000-07:00

Lysohlávky (Psilocybe) Jsou obvykle houbami malými. Malými ale silnými ve svých účincích. Obsahují psychoaktivní látky psilocin a psylocybin, (některé jen jednu, ale to vcelku není až tak podstatné) a již od množství několika houbiček na osobu začínají působit změněné stavy vědomí. Tedy nikoliv nezbytně halucinace, ale většinou se jich to týká, více hub (těch silnějších, pěstovaných prý asi 10-15, sbíraných 30-40) vyvolává efekt nazývaný TRIP, čili výlet. Při něm se obrazně řečeno duše uvolní z těla, a skutečně se vydá na výlet. A to jak třeba po okolí, tak klidně do jiné galaxie. Na druhou stranu, je jisté, že pod vlivem těchto houbiček se mysl chová jinak, a to nejen halucinačně. Jsou popisované případy telepatie, relativně běžně se vyskytují hromadné tripy, kdy se celá skupina prostě ocitá jinde, ale pohromadě atd. Tyto houby (tedy jaksi ne česká varianta) jsou hojně využívány šamany různých kmenů k mystickým rituálům, návštěvám světa bohů a podobně. Kupodivu je pěstování lysohlávek zakázáno.

Veselé houby

2006-07-25T11:35:00.000-07:00

Mnoho hub také obsahuje látky, jež působí psychoaktivně. Dokonce i známou muchomůrku červenou je možné používat (v patřičně malém množství) jako drogu způsobující změny v mysli, halucinace a veselost. Nejinak je tomu u známých lysohlávek, jež rostou na podzim v některých lesích poměrně hojně. Proto jako další na tento blog přibydou i houbičky s těmito specifickými účinky, koneckonců ono jsou vlastně také jedovaté, rozhodně ve větším množství.

Závojenka olovová

2006-07-19T06:51:00.000-07:00

Závojenka olovová (Entoloma sinuatum) je jednou z velmi nebezpečně jedovatých hub, otravy jí způsobené končí velmi často i smrtí. Naštěstí je poměrně vzácná, jen to zachraňuje mnoho nezkušených houbařů. Roste přibližně od Června do Října pod listnatými stromy, obvykle na teplejších místech. Klobouk o průměru asi 5-15 cm je v mládí silně podvinutý, později hrbatě klenutý. Povrch je hladký, lehce namodralé barvy, opravdu připomínající olovo. Třeň je zbarvený stejně, dlouhý, poměrně široký, a ještě se směrem dolů rozšiřující. Jde o houbu lupenitou.

Strmělka vosková

2006-07-08T07:02:00.000-07:00

Strmělka vosková (Clitocybe cerussata) je další z našich jedovatých hub. Roste jak v jehličnatých tak i listnatých lesích, a to v době od Srpna do Října. Často roste ve formě kruhů nebo pásů hub. (Podobně jako v temné magii oblíbený kruh muchomůrek červených.) Plochý klobouk s malým výčnělkem uprostřed je čistě bílý a lesklý, později tvar přechází v mírně nálevkovitý. Jde o houbu lupenitou, má odspodu na klobouku bílé lupeny. Třeň je válcovitý, bílý, spodní část nahnědlá. Zaměnitelnost za jedlé houby je prakticky nulová.

Strmělka pohárovitá

2006-07-04T13:51:00.000-07:00

Strmělka pohárovitá (pohárkovitá, Clitocybefriti liformis) je houbou rostoucí přibližně v období od Října do Listopadu, v opadaném listí v listnatých lesích. Jde o houbu pomeněí, klobouk má v průměru maximálně 4 cm, plochý, ař pohárkoviý, barva je šedohnědá, na spodní straně klobouku jsou krátké lupeny. Třeň je 3-4 cm dlouhý, tenký a dutý, jeho barva je o něco tmavší než barva klobouku. Houba má nepříjemný pach plísně až hniloby, a je jedovatá. Je zaměnitelná za strmělku tmavonohou, jež je však také jedovatá. (bohužel, obrázek nesehnán, omlouvám se.)

Muchomůrka jízlivá

2006-06-23T00:56:00.000-07:00

Muchomůrka jízlivá (Amanita virosa) Je houbou naštěstí poměrně vzácnou, je totiž vzhledově zaměnitelná za bedly připadně žampiony, a přitom je poměrně značně jedovatá. Klobouk je ploše vyklenutý, zcela bílý, jen občas žlutohnědý na vrcholku. Třeň je dlouhý, směrem dolů se rozšiřující, pokrytý šupinami. (prostě a jednoduše, podobný bedle. není divu že je lze zaměnit.) Jde o houbu lupenitou. Roste vzácně na kyselých půdách v jehličnatých lesích, a to v období od Srpna do Září.

Tak si tak čtu

2006-05-30T08:47:00.000-07:00

popisy lidí, jak pkně začínají houby růst a uvažuju nad tím, kdy se první z nich otráví. Tak nějak mě napadá, že pravděpodobně, být tepleji, tak už tu někdo podobný byl, a i takhle za chladna to na sebe nejspíš nenechá dlouho čekat. Koneckonců ono se i odborník občas může splést, co teprve laik, a navíc jsou si některé houby opravdu podobné, zvléště třeba mladší a nedorostlejší.

Helmovka zoubkatá

2006-05-20T02:49:00.000-07:00

Helmovka zoubkatá neboli Mycenapelianthina po latinsku je jednou z našich mírně jedovatých hub. Roste v listnatých lesích v tlejícím listí v období od května do září. Klobouk má 2-5cm, zvoncovitý, později rozložený jen do mírného hrbolku, zvlněný a zprohýbaný. Barva klobouku je hnědofialová. Lupeny jsou středně vysoké, s vroubkovaným, purpurovým okrajem, zbytek lupenů je šedavý. Třeň má až 7 cm, asi 0,5 cm v průměru, dutý, podobné barvy jako klobouk. (Bohužel, lepší a větší fotku jsem nesehnal.)

Pestřec bradavčitý

2006-05-16T08:52:00.000-07:00

Pestřec bradavčitý (Scleroderma verrucosum) je houbou rostoucí na podzim v listnatých lesích popřípadě parcích. Plodnice je kulovitá případně trochu zhora zploštělého tvaru, asi 2-7 cm v průměru. Barva hnědá či hnědožlutá, povrch pokryt šupinkami nepravidelného tvaru. Na pohled je docela podobný jedlé pýchavce, ta je však světlejší (skoro bílá). Vnitřek je zprvu bílý a tuhý, při dozrávání se mění v černý prach výtrusů. Jde o houbu mírně jedovatou, mladé plodnice se dají ve velmi omezené míře používat jako koření.

Muchomůrka citronová

2006-05-07T02:15:00.000-07:00

Muchomůrka citronová (Amanita citrina) roste v jehličnatých, lsitantých i smíšených lesích od léta do podzimu, a to na vlhčích místech a kyselejších půdách. Roste jak v nížínách, tak i relativně vysoko v horách, tedy lze ji potkat prakticky všude. Má klobouk o průměru 5-8 cm, v mládí polokulovitý, později plochý. Barva je citronově žlutá, až žlutozelená, na povrchu jsou malé strupy, zbytky plachetky. Třeň je vysoký až 10 cm, tlustý, hladký, až na prsten. Je zaměnitelná za muchomůrku slámožlutou. Pozor, M. citronová je jedovatá.

Název muchomůrka

2006-05-03T07:04:00.000-07:00

Kde se vlastně vzal název muchomůrka? tedy, ono se také používá vochomůrka, ale to je další zpotvořenost. Muchomůrka je jednoduše složenina mouchy mořit, jedovaté muchomůrky se totiž používaly ke zbavování se much. Posbírané muchomůrky se nakrájely a vyvařily v troše mléka. Tím získalo mléko pro mouchy neodolatelnou vůni, ale také bylo patřičně jedovaté. Stačilo jej pak nalít do misky a nechat volně dostupné. Mouchy si přibzučely, a po chvilce dobzučely navždy. To tedy znamená jméno muchomůrka

Pár rad

2006-04-28T00:13:00.000-07:00

Ohledně sbírání hub. Houba je živý organismus skládající se ze dvou částí. Podhoubí jež roste pod zemí, a nadzemní plodnice. Plodnice vyroste z podhoubí za určitých podmínek (nejsou až tak podstatné..) velmi rychle. V okamžiku kdy za tepla zaprší, tak mohou houby začít růst prakticky do druhého dne. A to je ten problém, protože se objevují tak rychle, tak je někdy složité poznat správně druh houby u mladých jedinců. Proto raději pokud si nejte absolutně jisti neriskujte zdravotní problémy, a nechte podezřelou houbu v lese.

Muchomůrka panterová

2006-04-20T04:44:00.000-07:00

Muchomůrka panterová (Amanita pantherina) je houbou rostoucí u nás ve všech typech lesů v období od července do září. Má tence masitý polokulovitý klobouk pokrytý pravidelně rozmístěnými zbytky plachetky, barva klobouku je žlutohnědá, jeho velikost 5-12 centimetrů v průměru. Třeň je bělavý, dlouhý až 13 cm, tlustý, válcovitý. Má mohutný prsten. Místy roste poměrně hojně, a je velmi nebezpečná pro svou zaměnitelnost s muchomůrkou růžovkou, jež je vynikající jedlou houbou. M. panterová je však smrtelně jedovatá.

Bedla kaštanová

2006-03-27T23:14:00.000-08:00

Bedla kaštanová (Lepiota castanea) je jednou z menších (klobouk má 2-4 cm) hub. Klobouk má uprostřed hrbolek, směrem ke krajům je pokrytý soustředně uspořádanými šupinami. Klobouk je okrový, šupiny červenohnědé. Lupeny jsou krémové barvy, třeň je dlouhý 3-5 cm, relativně tenký (2-5 mm) s nevýrazným prstenem. Dužnina má krémovou barvu a nepříjemnou vůni. Roste od července do října v listnatých i jehličnatých lesích, je jedovatá.

Tak takhle to vypadá

2006-03-23T12:50:00.000-08:00

Tak zdá se že se již blogger umoudřil, a svou včerejší absenci funkce nahrání obrázků opravil. Čert ví co s tím měli. Každopádně již to zase funguje, a tak (byť zpožděně) dodávám slíbený obrázek hvězdovky. Že je to docela raritní tvar co? Myslím že podobných kousků se v lese tak mnoho nepotká..

Hvězdovka límečkovitá

2006-03-22T14:20:00.000-08:00

Hvězdovka není přímo houbou jedovatou, ale pokud si jí omylem přidáte do smaženice, tak vás to zaručeně příliš nepotěší. Má poměrně unikátní tvar, z přízemního útvaru podobnému mořské hvězdici vzrůstá krátký třeň s oním límečkem, zakončený zašpičatělou kuličkou podobnou čínským stínítkům na lampy. Toto celé roste od srpna do listopadu v jehličnatých a smíšených lesích. Bohužel, obrázek nebude, blogger se rozhodl stávkovat, což je podle mě docela škoda, tato houba stojí za vidění. No, uvidíme, jestli se to za pár dní urovná, obrázek jde přidat..

Opět člověkem

2006-03-01T11:44:00.000-08:00

Tak tenhle obrázek sice ukazuje jak dopadá piják klasické lihoviny absinth, ale pro ilustraci jak vypadal autor tohoto blohu zhruba minulé dva měsíce jej lze poklidně použít. Podařilo se mi totiž docela tvrdě uletět z reality na jedné online hříčce, a teprve dnes přišlo jakési vystřízlivění. Uvědomil jsem si, že tímto směrem již jít nehodlám, a začal opět fungovat jako člověk. A jelikož být člověkem znamená nejen pracovat, ale také být sám za sebe odpovědný, tak se teď poměrně stydím za to, jak šly veškeré povinosti kamsi stranou. Každopádně teď ale začínám opět normálně fungovat, a tak zde budou zas nějaké nové článečky. Sice asi ne deně, ale v průběhu týdne tak 3 se budu snažit vyplodit.

Jelenka obecná

2006-02-08T06:09:00.000-08:00

Jelenka obcená (Elaphomyces granulatus) je nejedlou pod zemí rostoucí houbou, jež by na první pohled mohla leckomu připomínat pýchavku. Má totiž kulovitou, trochu smáčklou plodnici, jež se právě pýchavce podobá tvarem. Narozdíl od bílé barvy p. má plodnice jelenky barvu od žlutavě hnědé po okrovou, povrch pokrytý bradavkami a je tvrdá. Její dužnina je v mládí bělavá, později dozrává v černý výtrusný prach. Roste zhruba od června do listopadu v jehličnatých lesích, nalézá se pokud ji vyhrabe zvěř. Kdysi prý bývala používána na podpoření mužské potence. (Předpokládám, že jako u většiny podobných prostředků se jednalo více o podporu psychologickou, než o opravdový účinek.)

Čirůvka odlišná

2006-02-05T18:47:00.000-08:00

Čirůvka odlišná (Tricholoma sejunctum) je od ostatních čirůvek odlišná minimálně už v tom, že je jedovatá. Jde o houbu s kloboukem o velikosti 3-10 cm, který mívá ve svém středu hrbolek, a okraje jsou naopak podvinuté. Brava klobouku se mění, napřed je žlutá či žlutozelená, později zahnědlá. Třeň je dlouhý a tlustý, bílý, dole někdy žlutozelený. Roste ve smíšených lesích od srpna do října. Od jedlých čirůvek se liší bílou barvou lupenů.

Hřib kříšť

2006-02-02T13:49:00.000-08:00

Hřib kříšť (Boletus calopus) není houbou jedovatou, je však chuti natolik odporně hořké že jej rozhodně sbírat nechcete. Má relativně veliký klobouk, (až asi 15 cm) s nerovným sametovým povrchem našedlé barvy. 6luté trubky na řezu zmodrají. Třeň je vysoký a tlustý, pod kloboukem žlutý, směrem dolů červenající s výraznou mřížkou. Za mládí je třeň břichatý, později válcovitý. Roste v jehličnatých a listnatých lesích podhůří (ale nejen tam) od července do září. Někdy se uvádí přímo jako mírně jedovatý, jindy jen nejedlý. Ale i tak potěší potkat jej v lese, jde o velice pohlednou houbu, i když neobohatí košíček s materiálem na smaženici.

Ucháč obecný

2006-02-01T18:27:00.000-08:00

Ucháč obecný (Gyromitra esculenta) je houbou rostoucí relativně brzy na jaře, již od března se objevuje v jehličnatých lesích. Má 2-8 cm široký klobouk, nepravidelně kulatý, je tmavohnědý či načervenalý. Třeň je dlouhý a tlustý, obvykle nepravidelného tvaru, bělavé barvy. Zajímavostí je, že i když je tato houba jedovatá, lze ji této vady zbavit usušením, skladováním a pak vařením. Nicméně sběr není doporučen.

Muchomůrka jízlivá

2006-01-31T13:16:00.000-08:00

Muchomůrka jízlivá, Amanita virosa je houbou smrtelně jedovatou. Má o něco menší klobouk než muchomůrka zelená, napřed kuželovitý, postupně k stáří zvoncovitý až plochý, zcela bílý. Třeň je dlouhý, tenký, bílý a výrazně šupinatý. Lupeny husté, a také bílé. Roste naštěstí vzácně od Srpna do Září na kyselejších půdách podhorských a horských jehličnatých lesů. je zaměnitelná za žampiony a bedly.

Prašivka

2006-01-30T21:37:00.000-08:00

Proč se vlastně dříve říkalo prašivka? Pravděpodobně z více důvodů. Zaprvé, mnoho jedovatých či nejedlých hub viditelně vyprašuje mnoho výtrusů, a tudíž se jedná o popis toho že houba práší. Druhá možnost je to, že byl prostě připsán další význam prašivině, nemoci jež za starých časů poměrně běžně obtěžovala obyvatelstvo. Může to mít souvislost právě se strupatostí muchomůrek a jiných hub, ty opravdu an pohled připomínají prašivinu.

Tak nakonec funguju

2006-01-27T08:29:00.000-08:00

Sice ne optimálně, ale nějak to jede, lepší jak nic. Akorát že se mi teď napsání nového příspěvku otevíralo asi dvě minuty. Čili se pokusím na vás nezapomínat, ale je to těžké. A krom toho jsme poněkud více závislý na jedné pařbičce, (conquer online, conqueronline.com) a času se tvrdě nedostává.

Jedovatost

2006-01-25T17:54:00.000-08:00

Mrazu venku, nikoliv hub je příčínou proč je to tady poslední dobou prakticky mrtvé. Neboť jen ten kdo zažil linku na které je ztráta paketů víc jak 35% má představu. Pro nezasvěcené: i normální stránka se otevírá hnusně pomalu a špatně, cokoliv aktivního a většího prakticky nemá šanci, a nebo po pěti refresh a modllení se aby se to konečně otevřelo. Snad až tohle podnebí poleví tak budu zase v pohodě, ale pro teď se mohu pouze omluvit za stav v němž se stránka nachází.

Jak vlastně žijí houby?

2006-01-22T11:12:00.000-08:00

Houba je rostlina, ale její životní pochody jsou trochu odlišné od klasických zelených rostlin, neobsahuje chlorofyl, tudíž není zelená ale také roste zcela jinak. Ke svému životu nepotřebuje světlo. Ovšem reakce beze světla poskytují mnohem méně energie nežli fotosyntéza, a houba je tím omezena. A hlavně, houba není to co si většina lidí myslí, vidí totiž jen plodnici vyrůstající ze země, ale mnohem větší část každé houby je tvořena vlákny podhoubí pod zemí. Plodnice slouží jen k rozmnožování. (pokračování)

Sory

2006-01-20T10:12:00.000-08:00

Chtěl bych se vám oficiálně omluvit za to co se tu posledně objevilo. Sice to nehodlám smazat, ale snad se již nedostanu do podobné situace, kdy bych se uchýlil k něčemu podobnému. Snad jen kdybyste tušili jak mi bylo blbě, snad by to i ve vás vyvolalo jisté pochopení.

Praha

2006-01-17T12:19:00.000-08:00

Kolem desáté večer bývá u Národního divadla na zastávce dost plno – lidé jedou z právě končících představení či z kavárny Slavia. Zhruba ve 22.05 přijela tramvaj číslo 9. Otevřela dveře a nastal klasický rituál výstupů a nástupů. Asi v polovině nastupování – u každých dveří stál ještě hlouček – řidič zazvonil, zavřel dveře a odjel. Přede mnou se pokoušely nastoupit dvě starší dámy, z nichž jedna byla o holi. Ta již se držela za madlo dveří. Ve chvíli, kdy řidič dveře zavřel, tak tak ruku vytrhla. Tramvaj odjela kosmickou rychlostí – měla totiž zelenou, což byl patrně důvod spěchu. Strnule užaslý hlouček jen zíral na vzdalující se světla. Po pěti minutách přijela tramvaj číslo 6, na voze měla označení 8227. Ještě poněkud konsternovaní cestující nastoupili (pro neznalce, šestka jezdí stejným směrem jako devítka, totiž na Smíchov) a na Arbesově náměstí se jim dostalo podobného zacházení - tento řidič pro změnu nenechal lidi ani vystoupit a na zvonění na pohotovostní zvonek a výkřiky – ještě jsme nevystoupili - drze prohlásil, že on už je mimo zastávku a ven nikoho nepustí. Na dotaz starší invalidní cestující, co teď má dělat, když příští zastávka je u Anděla a ona pěšky zastávku zpět prostě nezvládne, odpověděl, že je už na křižovatce (u Carrefouru - daleko široko nebylo jediné auto) a že jej to nezajímá. Na Andělu pak na dotaz, cože si to dovoluje, řidič pravil, že on cestující nevidí a když chce někdo vystoupit – zvlášť je-li pohybově omezen, má se doplazit přes celou tramvaj k předním dveřím. Jak, to ho nezajímá a vůbec…. Nic ho nezajímá a co si dovolujeme se na takové věci ptát. Zavřel dveře od své kabiny, zavřel dveře od tramvaje a odjel.

Kalichovka bledošedá

2006-01-12T13:23:00.000-08:00

Kalichovka bledošedá (Omphalina griseopallid)je houba podobající se malé lišce, roste však spíše podél cest a v zahradách, nikoliv v lese. A taktéž klobouk je více šedivý než zrzavý u lišky, ale dala by se teoreticky zaměnit. Naštěstí se až tak moc nestane, jde pouze o houbu nejedlou, ne přímo jedovatou.

Zvonovka jarní

2006-01-08T12:07:00.000-08:00

Zvonovka jarní neboli Nolanea verna je houbou o níž by se dalo říct: vypadá jako lysohlávka. Roste však na jaře, v době od dubna do června, a to na travnatých lesních cestách, případně na trávě mezi stromořadími. Je to houba poměrně nepříjemně jedovatá, poškotuje při otravě játra a ledviny.

Pestřec obecný

2006-01-05T02:57:00.000-08:00

Pestřec obecný, po latinsku Scleroderma citrinum je houbou jedovatou, rostoucí v jehličnatých lesích od července do října. Má kulovité plodnice (podobně jako pýchavka) barvy žlutavé či hnědožluté. Ve velmi malém množství je výborný jako koření, více způsobuje nepříjemné otravy.

Proč vlastně muchomůrka?

2006-01-04T13:16:00.000-08:00

Proč se vlastně celé skupině hub říká muchomůrka, když je to takový jazyk lámající výraz? Je to pojmenování podle muchomůrky červené, jejíhož vývaru se opravdu po mnohá staletí používalo k hubení much, podobně jako takové ty dnešní lampy, jěž k sobě hmyz přitáhnou a pak jej spálí. Vývar z muchomůrek totiž mouchám voní a chutná, a ty tak jsou efektivně tráveny.

Novoroční přání

2006-01-01T07:28:00.000-08:00

Chtěl bych vám takhle prvního ledna v podvečer popřát, aby se vám ten nový rok co nejlépe vyvedl. Buďte zdraví, spokojení, nehádejte se, v lese nenacházejte jedovaté, ale jedlé houby a přežijte co největší část roku na zdravém vzduchu. A sobě bych chtěl popřát co nejméně překlepů, protože jinak píši jako prase a vím o tom, ale prostě většinou nejsem schopný když zahlédnu překlep vrátit se a opravit ho.

Jedovatiny v lese

2005-12-29T04:45:00.000-08:00

Proč to vlastně velice často vypadá jako že v lese rostou jenom nejedlé a jedovaté houby? Předpokládal bych, že to má několik důvodů. Jedním z nich nepochybně bude samotná viditelnost, zatímco naprostá většina jedlých hub má nenápadné barvy, tak houby jedovaté jsou často dobře viditelné, třeba taková muchomůrka červená září v lese jako drahokam. Za druhé, jelikož se jedovaté houby nesbírají, tak zůstávají rúst mnohem delší dobu, zatímco houbu jedlou sebere první houbař co ji potká. a za třetí, právě protože jedovaté houby dozrají, tak vypouští výtrusy a je jich opravdu mnoho.

A jako bych neříkal

2005-12-26T03:20:00.000-08:00

Že se o vánocíhc snad nikdo houbami neotráví, tak taky že přesně ano. Říkali ve zprávách (bohužel jsem ten příspěvek jen slyšel, ne viděl, byl jsem ve vaně) že si rodinka uvařila houbového kubu a za pár hodin začalo být všem zle. Takže nemocnice, výplach žaludku a podobně. Jen se zatím nezjistilo, jestli to bylo jen špatně uvařené, nebo jestli opravdu houby nebyly to pravé. (mimochodem, jak říkám, neviděl jsem, ale už po hlase to znělo jako rodinka romská, ten jejich hlásek se většinou pozná, v tv to pochopitelně říct nemohou.)

Přání

2005-12-24T05:00:00.000-08:00

Dnes se snad nikdo z váse nemůže houbami otrávit, zato hrozí oblíbená zaskočená kost, či od svíčky nebo prskavky zapálený stromek. Proto raději ostražitost neodkládejte, mohlo by se vám to nevyplatit. Každopádně bych si touto formou dovolil vám popřát co nejspokojenější prožizí vánočních svátků a celého konce roku, snad bude ten následující štastný a veselý.

Žampion záprašný

2005-12-23T06:36:00.000-08:00

Žampion záprašný (Agaricus xanthodermus) je houba rostoucí jak v lesích, tka na loukách či zahradách, poměrně často s ostatními žampiony. Má popraskaný hnědavý klobouk, výtrusy jsou mezi lupeny. Třeň je často pokřivený a poměrně dlouhý. Je mírně jedovatá houba, takže sice raději nesbírat, ale jeden vás nezabije.

Outkovka jednobarvá

2005-12-19T01:33:00.000-08:00

Outkovka jednobarvá (Trametes unicolor) Je houba s polokruhovitými zprohýbanými plodnicemi, střídajícími páskovitě barvu, zpravidla jich vytváří více nad sebou. Je to houba cizopasící na dřevu, barva je zelená. Právě díky této zelenosti je velice nepravděpodobná záměna, stejně jako otrava, tohle by snad nikdo nesbíral a nejedl.

Co dělat v případě otravy

2005-12-14T20:27:00.000-08:00

Otrávit se houbami není až tak neobvyklé, i zkušenému houbaři se může stát, že něco přehlédne a přiotráví se, koneckonců houby jsou živé organismy a v lese vypadají vždy jinak než na fotkách v knížce. Pokud se někomu udělá špatně, tak je lépe se obávat že se mohlo přihodit a jednat podle toho, a ne čekat až se to samo zlepší. Pokud jde o otravu tak by mohlo dojít k vážnému poškození zdraví. Vhodné je postiženého nechat vyzvracet, houby se tráví pomalu. A zavolejte lékaře, raději nedoufejte že se postižený vzpamatuje sám.

Ucháč obecný

2005-12-13T13:22:00.000-08:00

Ucháč zvaný obecný je houba podobná smrži, rostoucí však v lesích kde rostou jehličnaté stromy, hlavně borovice. Roste v březnu a dubnu, má hnědý klobouk a podivně nepravidelný třeň. Je jedovatý.

Helmovka zoubkatá

2005-12-12T15:59:00.000-08:00

Helmovka zoubkatá (Mycenapelianthina) je jednou z malých hub rostoucí v našich lesích. Velikost klobouku je jen 2,5-5 cm, barva je hnědofialová. Třeň je dlouhý asi 5 cm, tenký, dutý, stejné barvy jako klobouk. Jde o houbu lupenitou. Roste mezi květnem a zářím v listnatých lesích. Je jedovatá.

Hřib satan

2005-12-11T12:19:00.000-08:00

Hřib zvaný satan má skoro všechny plusy houby. Je urostlý, pěkný, není červivý, je to hřib. Jedinou chybičkou je jeho jedlost jen jednou, (tedy, zas tak smrtelně jedovatý není, ale zle vám bude, to vám zaručuju). Každopádně jde o houbu rostoucí poměrně vzácně v lesích, podstatná je u něj barva do červena.

O holubinkách

2005-12-10T18:24:00.000-08:00

Holubinky jsou poměrně zajímavé a rozmanité houby. Jsou mezi nimi houby váborné jedlé, některé jsou však nejedlé až lehce jeodvaté. Jak je rozlišit? Vždyť člověk není pochodující atlas, a navíc obrázky obvykle v atlasu vypadají naprosto jinak než živá rostoucí houba. Právě u holubinek je naštěstí možnost poměrně jednoduše zjistit jak jsme na tom. stačí prostě kousíček ochutnat. Ty špatné mají palčivou a nedobrou chuť. A tím je vyřešeno. Samozřejmě nezahryzneme se do houby jen tak, jde opravdu o malý kousek.

Třepenitka svazčitá

2005-12-09T04:46:00.000-08:00

Houba zvaná třepenitka svazčitá je jenou z jedovatých hub rostoucích v lesích na pařezech či kmenech. Roste v celých svazcích (od toho jméno) jak na odumřelém, tak i živém dřevu. JE to jedna z hub rostoucích prakticky neustále, s vyjímkou zimy. V lese vypadá ozdobně, je dobře vidět. Je mimořádně hořká, takže její mírná jedovatost nevadí, nikdo by ji nejedl.

Vláknice

2005-12-08T08:49:00.000-08:00

Rod hub zvaný vláknice je jeden z těch opravdu zákeřných a nebezpečných, protože zahrnuje houby smrtelně jedovaté. Je tudíž doporučeno preventivně vynechávat vše, co s ním má jakoukoliv spojitost z výběru sbíraných hub.

Muchomůrka zelená

2005-12-07T16:05:00.000-08:00

Zelená odrůda muchomůrky je jednou (z naštěstí nemnoha) smrtelně jedovatých hub v našich lesích. má průměrně veliký klobouk, je to houba lupenitá. Jediným spolehlivým znakem k jejímu rozeznání je prstenec okolo třeňě, barva je značně proměnlivá a tvar klobouku také.

Pavučinec plyšový

2005-12-06T14:23:00.000-08:00

je jednou z nejzákeřnějších hub, otrava jím se totiž projevuje za mimořádně dlouhou dobu, a přitom nezvratně napadá játra. A navíc obsahuje jed kumulativní, neboli k otravě stačí pozřít několikrát za sebou minimální dávku. Má malý hnědě plyšový klobouk, třeň a spodek klobouku jsou oranžové.

opravdový hnus

2005-12-04T23:44:00.000-08:00

Je to vůbec zvláštní. Pořád čtu samé vlastně pozitivní informace – zahraniční obchod má pozitivní bilanci, HDP roste, dluh je nižší, platy stoupají, koruna zlomila rekord vůči euru, ale komentáře jsou k tomu tragické: rekord drží redaktor LN Plesl, který napsal, že „vláda je příšerná, škoda, že se nám daří dobře“. Nesmírně mě baví současná zdravotnická válka. Jednak je vůbec zábavné, když jeden o druhém vysokoškolsky vzdělaní občané, podléhající Hippokratově přísaze, mluví tak zajímavým slovníkem, jednak je to příslovečná Pandořina skřínka. Chovám obavy, že v současné době každý lékař specialista je vlastně zkorumpovaný a každá tiskovina rovněž. Chodí za nimi dealeři farmaceutických a jiných firem, zvou je na večeře, pořádají pro ně kongresy v St. Moritzu a školení na Kanárských ostrovech, rozdávají jim malé dárky i prémie… Pokud je v nějakém časopise jakákoliv reklama, je to svým způsobem korupce, neboť logicky je vydavatel nucen dát větší prostor v časopise tomu, kdo mu víc zaplatí… Můžeme se těšit na řetězovou reakci.

Něco o jedovatinách

2005-12-03T14:19:00.000-08:00

Jean, potřebuju se zbavit lady. Zkuste ji otrávit sir. Stalo se, povidám, potřebuju se jí zbavit.

Miláčku, uvařila jsem ti prima oběd, ale sežral mi ho pes. Nevadí, koupíme jiného pejska.

Co to bylo v tom kafi Maryško?

pavučinec plyšový

2005-11-30T11:28:00.000-08:00

Právě pavučinec plyšový dnes nese neradostný znak nejjedovatější houby ostoucí (i) na našem území. Dlouhá lůůéta byl veden jako houba jedlá, než se výzkumem projevilo, žýe je to on, kdo způsobuje otravy s velmi dlouhými dobami mezi otravou a jejím projevem. A jelikož jím produkované látky ničí nevratně ledviny a játra, tak i v případě požití jediné houby vzniká nenahraditelná škoda. V lepším případě jen trochu poškozené zdraví, ale až do konce života. Jde přitom o houbu naprosto nenápadnou, s hnědavým kloboukem a oranžovým třeňem. Každopádně díky jeho jedovatosti je doporučené vynechat ze sběru všechny houby i jen podobného vzhledu.

Závojenka olovová

2005-11-29T15:52:00.000-08:00

Závojenka olovová byla ještě za mého mládí uváděna jako nejjedovatější houba rostoucí u nás. Nyní ji sice tohoto primátu zbavil pavučinec plyšový (o kterém se celá léta myslelo, že je jedlý, protože se projevuje až po extrémně dlouhé době) ale stále se jedná o houbu mimořádně jedovatou. Proto je rozumnější raději v lese nesbírat houby co mají charakteristickou olověnou barvu, sice se možná připravíte o pár holubinek, ale jistota je jistota.

Irák

2005-11-28T12:47:00.000-08:00

"Lidé dělají totéž, co za Saddáma a ještě horší věci," řekl týdeníku Observer Ajad Aláví, první irácký premiér po pádu Saddáma Husajna, a pokračoval: "Je to přiměřené srovnání. Lidé vzpomínají na dobu Saddáma Husajna. Právě z těchto důvodů jsme bojovali proti Saddámovi a nyní jsme svědky téhož."

Aláví ostře a široce odsoudil rostoucí iráckou katastrofu v oblasti lidských práv. Obvinil své kolegy šiity, kteří zastávají vládní funkce, že organizují popravčí čety a tajná mučicí střediska. Brutalita v určitých částech bezpečnostních složek nového režimu je stejná jako brutalita Saddámovy tajné policie, zdůraznil Aláví.

Krásnorůžek lepkavý

2005-11-27T09:32:00.000-08:00

Krásnorůžek lepkavý je houbou nejedlou. Nicméně patří logicky do okruhu hub fuj, protože jej lidé zaměňují za kuřátka. Má plodnice (větvičky) o průměru asi 2mm, biohatě větvené do struktury keříku, barvy žluté až oranžové. Roste v době červenec až listopad, na pařezech jehličnanů.

Muchomúrka zelená

2005-11-24T09:14:00.000-08:00

Muchomůrka zelená (Amanita phalloides) je jednou z našich životu nebezpečných jedovatých hub. Nejen že je značně jedovatá, ale navíc se otrava projevuje až po asi 6-12 hodinách. Což znamená že nezřídka stihnete ještě jedovatý nášup, než se cokoliv projeví. Roste hlavně pod listnatými stromy (v lese i mimo něj) občas však i v lesích jehličnatých s občas nějakým listnáčem. Roste v létě. Má klobouk o průměru 6-16 cm, jež je velmi proměnlivé barvy, od olivové zelené až po barvu pleťovou. Klobouk je zpočátku kulovitý, později rozprostřený do šířky. Právě díky tomu, a faktu že jde o lupenatou houbu dokáže některé houbaře splést, že jde o žampion. Třeň je dlouhý, tlustý a tuhý. Na své spodní straně je třeň obklopen pochvou, podle té se poměrně spolehlivě pozná.

Muchomůrka červená

2005-11-23T09:27:00.000-08:00

Muchomůrka červená (Amanita muscaria) je jednou z nejznámnějších jedovatých hub našich lesů. Má jasně červený klobouk o průměru až 20cm, pokrytý bílými strupy. Třeň je bílý, tlustý a vysoký. Je to houba lupenitá. Roste v létě, ve všech možných lesích.

Kolik je vlastně hub jedovatých,

2005-11-21T12:59:00.000-08:00

které jsou zaměnitelné za jedlé? Vlastně opravdu zaměnitelných až tak moc ne, naprostá většina se liší v některých detailech naprosto podstatně, ale lidé s houbami nedostatečně seznámení se zvládnou otrávit poměrně snadno. Mimochodem, znáte lidové moudro, že houby se nesmí ohřívat? To je důsledek nešikovnosti houbařů, protože otrava naprostou většinou hub se projevuje až po 6 hodinách, takže jim bylo špatně až poté co si přidali ohřívané smaženice..

houba nejedlá

2005-11-19T08:30:00.000-08:00

Co je vlastně to, co je označené nápisem nejedlá houba? Je to houba jedovatá, nebo jak to vlastně funguje? Poměrně jednoduše, nejedlá houba je taková, která sice není jedovatá, ale jíst ji nebudete. Proč? Buď mají odpornou, či palčivou chuť, nechutný zápach, jsou už na pohled odporné, nebo tak něco. Tudíž by se dalo říct, že označení nejedlá houba je vlastně špatné, protože v nouzi bychom jistě nepohrdli, ale za normálních okolností ji jíst skutečně nebudeme.

Jak správně množit houby.

2005-11-18T10:18:00.000-08:00

Zajisté někoho napadlo, jak se houby množí. A je to docela zajímavé téma, protože ony mají těch možností více. A sice na krátké vzdálenosti se rozrostou přímo podhoubím, ale na dlouhé jsou potřebné plodnice. Ty totiž obsahují spory, čili semena hub.

Jak poznat houbu?

2005-11-17T11:38:00.000-08:00

Nu, zaprvé neuškodí přibrat ssebou do lesa nějaký atlas hub, ale vždy je potřeba pamatovat, že houby může vypadat naprosto jinak, než je taqm vyobrazeno. Zadruhé, zdaleka ne všechny, ale mnoho jedovatých věcí v přírodě varuje předem svou výraznou barvou. A za třetí, pokud si nejste jisti, tak tu houbu raději nechte růst.

"Jenže pod tím křoví jsou takové velké houby. Nedají se jíst?"
Mrakoplaš si je velice opatrně prohlédl. Skutečně byly neobyčejně velké a měly široké, nádherně červené klobouky s bílými puntíky. Ve skutečnosti patřily k odrůdě, jejíž zástupce by šaman (který se teď o nějaký kus dál kamarádil s kameny) nepozřel dřív,dokud by se za jednu nohu nepřivázal k nějakému velkému balvanu. Mrakoplašovi však nezbylo nic jiného než vylézt na déšť a jít si je pořádně prohlédnout.
Klekl si do listí a nahlédl pod klobouček. Po krátké chvilce prohlásil jaksi nevýrazně: "Ne, ty nebudou k jídlu v žádném případě."
"Proč?" volal na něj zpod stromu Dvoukvítek. "Mají lupeny špatný odstín žluté?"
"No, to ani ne..."
"Takže nohy nebudou správně šupinaté, že?"
"No, ty vypadají docela v pořádku."
"Tak to bude kalich. Určitě mají kalich smrti, co?" vyzvídal nadšeně Dvoukvítek.
"Nejsem si jistý."
"No tak proč je tedy nemůžeme jíst?"
Mrakoplaš si odkašlal. "Víš," prohlásil potom unaveně, "to ty malé dveře a okýnka, ty to propíchly."

Terry Pratchet: Lehké fantastično

Holubinky

2005-11-15T13:31:00.000-08:00

Holubinky (rusula) obecně jsou poměrně rozporuplné houby. Některé příslušnice tohoto rodu jsou totiž výbornými jedlými houbami, jiné jsou nejedlé až mírně jedovaté. A jelikož jsou to všechny houby podobné, tak bývá někdy i pro zkušené houbaře obtížné je od sebe rozeznat po vzhledu. Naštěstí ale existuje prostředek, který je od sebe spolehlivě odliší, a to je chuť. Tedy, pochopitelně není vhodné houbu napřed upravit, pak sníst a čekat co to s vámi udělá. Ochutnává se za syrova, a to malý kousíček, nejedlé a jedovaté holubinky mají hned nebo po chvíli chuť palčivou, podle toho se poznají naprosto spolehlivě.

Holubinka vrhavka

2005-11-14T11:05:00.000-08:00

Holubinka vrhavka (Russula emetica) je houbou nejedlou až mírně jedovatou. Roste poměrně hojně od července do října v na mechu ve vlhkých jehličnatých lesích. Má klobouk o průměru 3-8 cm, barvy výrazně červené. (pravda, v přírodě bývá to co je příliš dobře viditelné většinou nedobré) Třeň je dlouhý asi jako průměr klobouku, bílý. Případná otrava se projevuje zvracením a průjmem.

co je houba 2

2005-11-12T09:35:00.000-08:00

Houba je tvořena z naprosté většiny podhoubím. To roste v temnotě pod zemí, a vlastně nepotřebuje světlo, a když už, tak stačí velmi málo. Z toho pochopitelně plyne, že houba nefotosyntetizuje potřebné látky tak jako normální zelená rostlina, a sice s pomocí chlorofylu. Fotosyntéza však není jedinou možností, jak získat důležité sloučeniny a energii, je pouze nejvýhodnější, protože je nejúčinnější. Houby jsou jako organismy opravdu pradávné, a tak tuto schopnost nemají, využívají jiné reakce, které jak již bylo řečeno jsou sice méně výkonné, zato však nepotřebují tok světla, a houba tudíž přežívá a prosperuje i v naprosté temnotě, tedy v místech, kde nemá prakticky jakoukoliv konkurenci.

Co je vlastně houba?

2005-11-09T09:14:00.000-08:00

Jak houba žije, a co to vlastně je? Zjednodušeně řečeno, houby jsou velmi zvláštní organismy. Jsou přibližně někde mezi rostlinou a živočichem, a mají některé vlastnosti obou. Například to, co obvykle označujeme slovy houba je pouze nepatrná část celého organismu. Ona houba, neboli správně plodnice je pouze výrůstek vzrostlý za patřičných podmínek z vláken podhoubí táhnoucích se pod zemí, a to za účelem rozmnožování.

A kde je mám brát?

2005-11-08T07:46:00.000-08:00

Kde mám brát další jedovaté houby? Vždyť jsem tu probral snad všechny jedovaté či jen nejedlé co v čechách rostou? nevím, netuším, mám dojem že tento blog asi nějak završím, a budou tu příspěvky už jen občas. Nebo to možná skusím celé nějak přepracovat, nevím, uvidíme co se mi podaří vymyslet.

Zvonovka jarní

2005-11-07T13:53:00.000-08:00

Zvonovka jarní (Rhodophyllus vermts) je houbou s tenkým 3-6 cm velikým kuželovitým kloboukem, uprostřed s hrbovitým výrůstkem. Barva klobouku se liší, za vlhka je červenavý, za sucha šedohnědý. Třeň má dlouhý a tenký. Roste od března do června v trávě pod stromořadími, na lesních cestách, v příkopech. Je zaměnitalná za jedlou špičku, pozor, je jedovatá.

Dodatek k první pomoci.

2005-11-06T13:06:00.000-08:00

Ten příspěvek psal kamarád. Sice mu děkuji, že o mé čtenáře pečuje, pokud tu njejsem, ale přecejen vynechal to nejdůležitější. Lépe řečeno nevynechal, ale nejmenoval na prvním místě, kam to patří. A sice: V žádném případě se nesnažte otravu rozchodit, překonat, či zvládnout sami. Vyvolání zvracení sice většinou pomůže ke zpomalení otravy v případě, že tělo ještě neztrávilo dostatek jedu, ale přivolání lékaře je nutnost. Konkrétně, je potřeba napřed zavolat doktora, a pak teprve aplikovat jakýkoliv zákrok první pomoci, protože při ostupu opačně, se může stát, že se kvůli péči o otráveného (či dokonce více lidí) velice zdržíte, a čím otrava postupuje déle, tím jsou pak následky horší.

Proč vlastně

2005-11-04T11:45:00.000-08:00

Nesbíráte jedovaté houby? To se vám nelíbí? To jich v lese neroste dost? Devět z deseti patologů doporučuje udělat si smaženici ze směsi muchomůrek, a v ideálním případě se dorazit závojenkou olovovou. Shánějte, najděte, vařte. Budeme s vámi. Vaši pohřebáci.

VLÁKNICE

2005-10-31T01:10:00.000-08:00

Klobouk 1,5 - cm v průměru, široce kuželovitý někdy až plochý, okraj bez vela, světlé krémový, poraněním a otlačením červená. Celý jemně vláknitý, ve stáří šupinkatý.
Lupeny skoro volné, bělavé, ve stáří šedohnědé až žlutohnědé, ostří bíle vločkaté.
Třeň 1,5 - 7 cm vysoký, 3 - 6 mm tlustý, válcovitý, na bázi výrazně hlízovitý, celý ojíněný, bělavý, ve stáří oranžový až špinavě červený.
Dužnina bělavá, na řezu oranžovějící. Vůně spermatická.
Výskyt červen až září, jednotlivě nebo ve skupinách, listnaté lesy pod buky, duby, lipami, lískami, břízami olšemi i habry na vápencové půdě.

1 pomoc

2005-10-29T01:10:00.000-07:00

* postižený má velké bolesti břicha, trpí průjmy, může mít dokonce poruchy vidění, slinění a slzení, má sníženou tepovou frekvenci
* okamžitě volat lékaře
* pokud uplynula od požití hub kratší doba (několik málo hodin), pokusit se vyvolat zvracení
* jeden z dobrých způsobů je vypití slané teplé vody (2 lžíce na 0,5 litru)
* další možností je samozřejmě strčit prsty do krku
* po vyzvracení vypít 1/4 litru vody se 4 - 8 tabletami živočišného uhlí
* v případě, že by postižený upadl do bezvědomí, uložit do stabilizované polohy a vyčistit dutinu ústní od zvratků, aby nedošlo k udušení

Pavučinec plyšový

2005-10-28T02:10:00.000-07:00

(Cortinarius orellanus) je jedna z nejzákeřnějších hub. Ve starých houbařských atlasech se uvádí jako jedlý, ve skutečnosti je však smrtelně jedovatý.
Oranžově hnědý až hnědý klobouk o průměru 4 až 7 cm, sametově plstnatý nebo šupinkatý, zprvu kulovitý, později plochý s vyčnívajícím hrbem uprostřed, mnohdy nepravidelně zprohýbaný. Lupeny mladých plodic jsou šafránově žluté, ve stáří tmavnou do rezavě hnědooranžové barvy a vcelku jsou řídké.

Strmělka vosková

2005-10-26T04:58:00.000-07:00

Strmělka vosková (Clitocybe cerussata) je jednou z našich jedovatých hub. Roste od srpna do října v jehličnatých i listnatých lesích, často jako pruh, nebo kolo. Klobouk o průměru 3-13 cm je bílý, lesklý, mírně vyklenutý. Třeň je dlouhý 5-10cm, válcovitý. Naštěstí příliš neláká ke sběru, takže otrava jí je poměrně vzácná.

Čirůvka odlišná

2005-10-25T06:50:00.000-07:00

Čirůvka odlišná (Tricholoma sejunctum) je od ostatních čirůvek které jsou jedlé odlišná hlavně tím, že je jedovatá. Má klobouk o průměru 3-10cm, polokulovitě vyklenutý, spodní okraj podvinutý. Barva je žlutavá či zelenavá. Třeň je dlouhý až 12cm, relativně tlustý (až 2,5cm) barvy bílé. Od ostatních čirůvek se vzhledově skoro neliší, jen má trochu jiné lupeny (bílé) a nahořklou chuť.

Lakovka zakroucená

2005-10-24T12:10:00.001-07:00

Lakovka zakroucená neboli Laccara tortilis po latinsku je jednou z malých nejedlých hub rostoucích u nás. Roste v období od června do října, hlavně na holé půdě bohaté na minerály. Její klobouk má sbídou málo nad centimetr v průměru, je uprostřed promáčklý, směrem k okraji vroubkovaný, barvu má růžovou. třeň je načervenalý, 1-2 cm dlouhý, všelijak pokroucený.