jedovate houby

Thursday, November 17, 2005

Jak poznat houbu?

Nu, zaprvé neuškodí přibrat ssebou do lesa nějaký atlas hub, ale vždy je potřeba pamatovat, že houby může vypadat naprosto jinak, než je taqm vyobrazeno. Zadruhé, zdaleka ne všechny, ale mnoho jedovatých věcí v přírodě varuje předem svou výraznou barvou. A za třetí, pokud si nejste jisti, tak tu houbu raději nechte růst.

"Jenže pod tím křoví jsou takové velké houby. Nedají se jíst?"
Mrakoplaš si je velice opatrně prohlédl. Skutečně byly neobyčejně velké a měly široké, nádherně červené klobouky s bílými puntíky. Ve skutečnosti patřily k odrůdě, jejíž zástupce by šaman (který se teď o nějaký kus dál kamarádil s kameny) nepozřel dřív,dokud by se za jednu nohu nepřivázal k nějakému velkému balvanu. Mrakoplašovi však nezbylo nic jiného než vylézt na déšť a jít si je pořádně prohlédnout.
Klekl si do listí a nahlédl pod klobouček. Po krátké chvilce prohlásil jaksi nevýrazně: "Ne, ty nebudou k jídlu v žádném případě."
"Proč?" volal na něj zpod stromu Dvoukvítek. "Mají lupeny špatný odstín žluté?"
"No, to ani ne..."
"Takže nohy nebudou správně šupinaté, že?"
"No, ty vypadají docela v pořádku."
"Tak to bude kalich. Určitě mají kalich smrti, co?" vyzvídal nadšeně Dvoukvítek.
"Nejsem si jistý."
"No tak proč je tedy nemůžeme jíst?"
Mrakoplaš si odkašlal. "Víš," prohlásil potom unaveně, "to ty malé dveře a okýnka, ty to propíchly."

Terry Pratchet: Lehké fantastično

0 Comments:

Post a Comment

<< Home