Tak si tak čtu

popisy lidí, jak pkně začínají houby růst a uvažuju nad tím, kdy se první z nich otráví. Tak nějak mě napadá, že pravděpodobně, být tepleji, tak už tu někdo podobný byl, a i takhle za chladna to na sebe nejspíš nenechá dlouho čekat. Koneckonců ono se i odborník občas může splést, co teprve laik, a navíc jsou si některé houby opravdu podobné, zvléště třeba mladší a nedorostlejší.

Helmovka zoubkatá

Helmovka zoubkatá neboli Mycenapelianthina po latinsku je jednou z našich mírně jedovatých hub. Roste v listnatých lesích v tlejícím listí v období od května do září. Klobouk má 2-5cm, zvoncovitý, později rozložený jen do mírného hrbolku, zvlněný a zprohýbaný. Barva klobouku je hnědofialová. Lupeny jsou středně vysoké, s vroubkovaným, purpurovým okrajem, zbytek lupenů je šedavý. Třeň má až 7 cm, asi 0,5 cm v průměru, dutý, podobné barvy jako klobouk. (Bohužel, lepší a větší fotku jsem nesehnal.)

Pestřec bradavčitý

Pestřec bradavčitý (Scleroderma verrucosum) je houbou rostoucí na podzim v listnatých lesích popřípadě parcích. Plodnice je kulovitá případně trochu zhora zploštělého tvaru, asi 2-7 cm v průměru. Barva hnědá či hnědožlutá, povrch pokryt šupinkami nepravidelného tvaru. Na pohled je docela podobný jedlé pýchavce, ta je však světlejší (skoro bílá). Vnitřek je zprvu bílý a tuhý, při dozrávání se mění v černý prach výtrusů. Jde o houbu mírně jedovatou, mladé plodnice se dají ve velmi omezené míře používat jako koření.

Muchomůrka citronová

Muchomůrka citronová (Amanita citrina) roste v jehličnatých, lsitantých i smíšených lesích od léta do podzimu, a to na vlhčích místech a kyselejších půdách. Roste jak v nížínách, tak i relativně vysoko v horách, tedy lze ji potkat prakticky všude. Má klobouk o průměru 5-8 cm, v mládí polokulovitý, později plochý. Barva je citronově žlutá, až žlutozelená, na povrchu jsou malé strupy, zbytky plachetky. Třeň je vysoký až 10 cm, tlustý, hladký, až na prsten. Je zaměnitelná za muchomůrku slámožlutou. Pozor, M. citronová je jedovatá.

Název muchomůrka

Kde se vlastně vzal název muchomůrka? tedy, ono se také používá vochomůrka, ale to je další zpotvořenost. Muchomůrka je jednoduše složenina mouchy mořit, jedovaté muchomůrky se totiž používaly ke zbavování se much. Posbírané muchomůrky se nakrájely a vyvařily v troše mléka. Tím získalo mléko pro mouchy neodolatelnou vůni, ale také bylo patřičně jedovaté. Stačilo jej pak nalít do misky a nechat volně dostupné. Mouchy si přibzučely, a po chvilce dobzučely navždy. To tedy znamená jméno muchomůrka