Pestřec obecný

Pestřec obecný (Scleroderma citrinum) je zařazený mezi jedovaté houby tak trochu neprávem. Je totiž jedovatý až při požití většího množství a ani pak nevyvolává smrtelné otravy, Malá množství sušených a drcených plodnic pestřce jsou použitelná jako výborné koření, pro svou silnou houbovou chuť a vůni. Roste od července do října, obvykle na okrajích jehličnatých lesů či na pasekách. Nebezpečný je hlavně možností záměny za pýchavku, protože mladé plodnice jsou jí značně podobné. Plodnice je kulovitá nebo elipsoidní, trochu jakoby připláclá. Povrch je bělavý či nažloutlý, rozpukaný na nepravidelné plošky, odspodu je krátký, prakticky neznatelný třeň. V mládí je celá plodnice nasitá, plná, právě jako již zmiňovaná pýchavka, ani rozpraskaný povrch není příliš výrazný. Jak se věk houby zvyšuje, mění se barva dužniny od růžové až po černou, dozrálé výtrusy jsou volně nechány k odnesení větrem právě postupně se rozšiřujícími prasklinami na vrchu. Nehoubaři bývá též zaměnována za lanýže. Otrava se projevuje bolestmi žaludku, zvracením, bolestí hlavy, průjmem atd. Ostatně, jak je na obrázku docela dobře vidět, pestřec je opravdu podobný trochu oschlé pýchavce. Pokud je několik sušších dní po vydatných deštích, naleznete právě na okrajích lesa a pole či louky na podobně vypadající pýchavky relativně často a ty jsou výbornými jedlými houbami. Je dobré se držet jistoty, pokud vypadá houba sebeméně podezřele, tak raději nekonzumovat.