jedovate houby

Tuesday, October 24, 2006

Tak nějak všeobecně

To jsem se zas jednou vytáhnul co? Bůhvíjak dlouho byl předchozí článeček nadepsaný muchomůrak. Bohužel, když se snažím psát trochu rychleji, tak se mi podobné přehmaty stávají až nechutně často. Na druhou stranu, říká se že žádný učený z nebe nespadl, takže se dá doufat, že podobné překlepy jednoho dne ustanou, nebo se alespoň jejich počet výrazně sníží. Snad, protože to co se mi občas povede je skutečně úžesné. Mimochodem, docela hodně lidem se dělá špatně nejen po houbách jedlých jen jednou. Hodně lidí nesnáší též některé hodně tvrdé houby či kusy hub, jako je například noha od hlívy a podobně. Také je poměrně dost hub, jež je možné například usušit, a po velmi malých dávkách používat jako koření, ačkoliv jsou vlastně jedovaté. A ono se konkrétně v patřičně malém dávkování dá i ta muchomůrka červená, požívají ji převážně feťáci. Takže ono to s toxicitou mnoha hub není zas až tak žhavé, jak se zdá. Horší ale je, že ty houby jež opravdu jedovaté jsou, působí často nevratná poškození jater nebo ledvin, a to už končí legrace.

Monday, October 16, 2006

Muchomůrka zelená

Muchomůrka zelená (Amanita phalloides) je naše snad nejnebezpečnější houba. Nejen že je nejjedovatější, ale hlavně tím, že je velmi snadno zaměnitelná za divoce rostoucí žampiony nebo malé bedly. Roste od července do srpna pod listnatými stromy. Klobouk zpočátku polokulovitý je později plochý, rozprostřený a poměrně tenký. Barva je proměnlivá, a tudíž značně nespolehlivý rozeznávací znak, i když poměrně často je žlutozelená. Povrch klobouku je hladký a lesklý. Třeň je poměrně dlouhý a tlustý, bývá dutý. Je na něm zřetelný prsten, obvykla dobře vyvinutý. Pozor, opravdu je zaměnitelná s těmi žampiony, pokud máte jakoukoliv pochybnost, tak podezřelou houbu nechte raději přirostlou. (Bohužel, obrázek nebude, náš milý blogger zas jednou nefunguje..)

Saturday, October 14, 2006

Ucháč obecný


Ucháč obecný (Gyromitra esculenta) je houbou s kloboukem hnědé barvy, velikosti asi 2-8 cm, nepravidelně vejčitého tvaru. Klobouk je různě členitý, zprohýbaný, okraj má volný. Třeň je dlouhý a tlustý. Roste v jehličnatých lesích od března do května. Jemu podobný je jedlý ucháč velký. (pravda, jed z ucháče se rozkládá dlouhým vařením či skladováním, ale je obecně doporučeno neriskovat a houbu raději nesbírat.)

Tuesday, October 10, 2006

Slizák růžový


Houba s velmi malebným jménem slizák růžový (latinsky Gomphidius roseus) je houbou nejedlou, ne přímo jedovatou, ale ručím vám za to, že je úplně jedno, jestli se (podle doktorů) lehce přiotrávíte, nebo vám jen bude zle, pocity jsou prqakticky stejně příjemné. Slizák má růžový klobouk o průměru 3-6 cm, za vlhka slizský na pohmat. Lupeny jsou původně bílé, ve stáří hnědnou. Roste pod borovicemi a smrky, a to v době od léta do podzimu. Fotku (nedobrovolně) dodala jakási francouzská stránka.. Ale co, hlavně že je, a je pěkná.