jedovate houby

Saturday, August 27, 2005

Co s člověkem, který snědl

* postižený má velké bolesti břicha, trpí průjmy, může mít dokonce poruchy vidění, slinění a slzení, má sníženou tepovou frekvenci
* okamžitě volat lékaře
* pokud uplynula od požití hub kratší doba (několik málo hodin), pokusit se vyvolat zvracení
* jeden z dobrých způsobů je vypití slané teplé vody (2 lžíce na 0,5 litru)
* další možností je samozřejmě strčit prsty do krku
* po vyzvracení vypít 1/4 litru vody se 4 - 8 tabletami živočišného uhlí
* v případě, že by postižený upadl do bezvědomí, uložit do stabilizované polohy a vyčistit dutinu ústní od zvratků, aby nedošlo k udušení

Tuesday, August 23, 2005

dalsi jedule

Pestřec obecný
Obecné informace: Houba charakteristická svým tvarem, bradavčitým povrchem a v dospělosti černou dužninou. Ve větším množství způsobuje otravy. V malém množství se někdy používá jako koření. Výskyt: Roste v jehličnatých lesích, často na rašelině.

Hřib žlučový
Obecné informace: Klobouk v mládí polokulovitý, později široce vyklenutý, červeně nebo žlutě hnědý. Rourky zpočátku bílošedé, postupně více růžové, třen s výraznou síťkou. Výskyt: Roste jednotlivě i ve skupinách zejména v jehličnatých lesích.

Monday, August 22, 2005

Čepičatka jehličnatá

Vůně: při poranění voní po mouce. Chuť: moučná. Klobouk: okrově až žlutavě hnědý, hygrofánní, při vysychání se zesvětluje a stává se dvoubarevným, holý a hladký, okraj s lehce prosvítajícím rýhováním, O 1-4 cm. Lupeny: mírně okrově nažloutlé, téměř přímo přirostlé. Třeň: nahnědlý, směrem k bázi tmavší, tenký, válcovitý, s jemným blanitým většinou vzpřímeným prstenem. Výtrusný prach: rezavě hnědý. Výskyt: na dřevě jehličnatých stromů, velmi vzácně také na dřevě listnatých stromů; srpen až říjen. Záměna: čepičatka jehličnatá vypadá jako menší provedení jedlé opěnky měnlivé (Kuehneromyces mutabilis), zejména pokud exempláře dorostou do poněkud větší velikosti. Opěnka měnlivá je pod výrazným prstenem šupinatá a nevoní po mouce. Roste praktický výhradně na dřevě listnatých stromů. Poznámka: nedávno bylo objeveno, že v G. marginata je obsažen alfa - amanitin, tedy jed, který se vyskytuje také v muchomůrce zelené! Rodové znaky: Rod Galerina je ve střední Evropě tvořen přibližně 55 obtížně určitelnými druhy. Pouze 3 z nich mají na třeni prsten, z toho jeden je právě výše popsaná čepičatka jehličnatá. Mnohé čepičatky jsou velmi malé a rostou mezi mechy, některé obývají bažiny. Jsou příbuzné s pavučinci a mají rezavě hnědý až skořicově hnědý Výtrusný prach a většinou bradavčitě výtrusy bez klíčního póru (vzácně s malým klíčním pórem). Je možné, že mezi nimi existují ještě nepoznané jedovaté houby.

Friday, August 19, 2005

Jedy v houbach

Toxiny, amatoxiny a falotoxiny, jsou bicyklické oligopeptidy jejichž hlavní cyklus je přemostěn cysteinem s přes síru vázaným indolem. Falotoxiny jsou cyklické heptapeptidy s tioeterovým můstkem mezi cysteinem a tryptofanem. Amatoxiny jsou oktapeptidy se zabudovanou aspartylovou skupinou mezi cysteinem a hydroxyprolinem, přičemž síra v cysteinu je v sulfoxidové formě. Zbývající aminokyseliny amatoxinů a falotoxinů jsou různé, avšak typické zastoupením hydroxylovaných leucinů u falotoxinů nebo izoleucinů u amatoxinů.

Mezi amatoxiny patří a-amanitin, b-amanitin, g-amanitin, amanin a další, mezi falotoxiny patří faloidin, faloin, falacidin. Jedy obojího typu jsou relativně rozpustné ve vodě a termostabilní, tj. odolné vůči kuchyňským úpravám.

Tuesday, August 16, 2005

Závojenka olovová

Závojenka olovová (Entoloma eulividum) roste v listnatých lesích v období července až září. Je to houba lupenatá, její klobouk má barvu slonové kosti až olovnatě sedivý, o průměru 5-15cm. Do objevu jedovatosti pavučince plyšového byla uváděna jako naše nejjedovatější houba, pak bylo toto nežádoucí prvenství přesunuto na již zmíněný pavučinec. Každopádně je to houba velice pohledná, ale doporučuje se nechat ji v lese stát, a nesnažit se ji konzumovat.

Friday, August 12, 2005

Pavučinec plyšový

PAvučinec plyšový (Cortinarius orellanus) je v současnosti uváděn jako naše nejjedovatější houba. A přitom tomu tak vždy nebývalo, dokonce byl označen jako jedlá houba, než se přišlo na to, že obsahuje množství toxinů nevratně poškozujících ledviny a játra. Problém byl v tom, že otrava se projevuje tak dlouho po požití, že nikoho nenapadlo vinit houby. Jde o několik dní až více než dva týdny. Roste od července až do listopadu, nejvíce v září. Naštěstí je poměrně vzácný. Má oranžovohnědý klobouk veliký až do 10 cm, jehož povrch na dotek připomíná plyš, odtud název. Má rezavohnědé řídké lupeny. Pro jeho vysokou nebezpečnost se doporučuje nesbírat houby ani vzdáleně podobné.

Thursday, August 11, 2005

Pestřec obecný

Pestřec obecný (scaloderma citrinum) je jednou z méně běžných jedovatých hub. Má slámově žlutou plodnici přisedlou k zemi jejíž povrch je nepravidelně rozpukaný. roste přibližně od července do října. Po dozrání se rozpadá na prach. Je sice řazen mezi jedovaté houby, ale v malém množství (jeden až dva kousky na osobu) je výborný jako koření například do polévky, větší množství však vyvolá nepříjemnou otravu. nehoubaři jej často považují za lanýže.

Wednesday, August 10, 2005

Gulášek

Reklamní vložka: Máte rádi svojí tchýni? Má ona ráda houby? Tak to snad neni co řešit ne? Ideální je skočit si pro správné houbičky do lesa, najít nějaké vhodné muchomůrky, (v tomto případě spíš babomůrky) a je vymalováno. Jen bacha, na vašem atlasu hub by policie neměla najít příliš mnoho otisků prstů na strákách s jedovatýma houbama, a už vuúbec si nepodtrhávejte věty jako: Je smrtelně jedovatá. A nebo: Nalezneme v září ve vlhkých listantých lesích.. (pokud by měla mít maminka pohřeb začátkem října..)

Tuesday, August 09, 2005

Muchomůrka královská

Muchomůrka Královská se dosti podobá muchomůrce červené, je však přeci jen odlišná. Její klobouk je žlutohnědý, s velikými nepravidelnými strupy. Dalo by se říct červená muchomůrka v hnědém provedení. Je jedovatá, nicméně pěkná na pohled. Roste ve smrkových lesích v období srpna až října.