Muchomůrka jízlivá

Muchomůrka jízlivá, Amanita virosa je houbou smrtelně jedovatou. Má o něco menší klobouk než muchomůrka zelená, napřed kuželovitý, postupně k stáří zvoncovitý až plochý, zcela bílý. Třeň je dlouhý, tenký, bílý a výrazně šupinatý. Lupeny husté, a také bílé. Roste naštěstí vzácně od Srpna do Září na kyselejších půdách podhorských a horských jehličnatých lesů. je zaměnitelná za žampiony a bedly.

Prašivka

Proč se vlastně dříve říkalo prašivka? Pravděpodobně z více důvodů. Zaprvé, mnoho jedovatých či nejedlých hub viditelně vyprašuje mnoho výtrusů, a tudíž se jedná o popis toho že houba práší. Druhá možnost je to, že byl prostě připsán další význam prašivině, nemoci jež za starých časů poměrně běžně obtěžovala obyvatelstvo. Může to mít souvislost právě se strupatostí muchomůrek a jiných hub, ty opravdu an pohled připomínají prašivinu.

Tak nakonec funguju

Sice ne optimálně, ale nějak to jede, lepší jak nic. Akorát že se mi teď napsání nového příspěvku otevíralo asi dvě minuty. Čili se pokusím na vás nezapomínat, ale je to těžké. A krom toho jsme poněkud více závislý na jedné pařbičce, (conquer online, conqueronline.com) a času se tvrdě nedostává.

Jedovatost

Mrazu venku, nikoliv hub je příčínou proč je to tady poslední dobou prakticky mrtvé. Neboť jen ten kdo zažil linku na které je ztráta paketů víc jak 35% má představu. Pro nezasvěcené: i normální stránka se otevírá hnusně pomalu a špatně, cokoliv aktivního a většího prakticky nemá šanci, a nebo po pěti refresh a modllení se aby se to konečně otevřelo. Snad až tohle podnebí poleví tak budu zase v pohodě, ale pro teď se mohu pouze omluvit za stav v němž se stránka nachází.

Jak vlastně žijí houby?

Houba je rostlina, ale její životní pochody jsou trochu odlišné od klasických zelených rostlin, neobsahuje chlorofyl, tudíž není zelená ale také roste zcela jinak. Ke svému životu nepotřebuje světlo. Ovšem reakce beze světla poskytují mnohem méně energie nežli fotosyntéza, a houba je tím omezena. A hlavně, houba není to co si většina lidí myslí, vidí totiž jen plodnici vyrůstající ze země, ale mnohem větší část každé houby je tvořena vlákny podhoubí pod zemí. Plodnice slouží jen k rozmnožování. (pokračování)

Sory

Chtěl bych se vám oficiálně omluvit za to co se tu posledně objevilo. Sice to nehodlám smazat, ale snad se již nedostanu do podobné situace, kdy bych se uchýlil k něčemu podobnému. Snad jen kdybyste tušili jak mi bylo blbě, snad by to i ve vás vyvolalo jisté pochopení.

Praha

Kolem desáté večer bývá u Národního divadla na zastávce dost plno – lidé jedou z právě končících představení či z kavárny Slavia. Zhruba ve 22.05 přijela tramvaj číslo 9. Otevřela dveře a nastal klasický rituál výstupů a nástupů. Asi v polovině nastupování – u každých dveří stál ještě hlouček – řidič zazvonil, zavřel dveře a odjel. Přede mnou se pokoušely nastoupit dvě starší dámy, z nichž jedna byla o holi. Ta již se držela za madlo dveří. Ve chvíli, kdy řidič dveře zavřel, tak tak ruku vytrhla. Tramvaj odjela kosmickou rychlostí – měla totiž zelenou, což byl patrně důvod spěchu. Strnule užaslý hlouček jen zíral na vzdalující se světla. Po pěti minutách přijela tramvaj číslo 6, na voze měla označení 8227. Ještě poněkud konsternovaní cestující nastoupili (pro neznalce, šestka jezdí stejným směrem jako devítka, totiž na Smíchov) a na Arbesově náměstí se jim dostalo podobného zacházení - tento řidič pro změnu nenechal lidi ani vystoupit a na zvonění na pohotovostní zvonek a výkřiky – ještě jsme nevystoupili - drze prohlásil, že on už je mimo zastávku a ven nikoho nepustí. Na dotaz starší invalidní cestující, co teď má dělat, když příští zastávka je u Anděla a ona pěšky zastávku zpět prostě nezvládne, odpověděl, že je už na křižovatce (u Carrefouru - daleko široko nebylo jediné auto) a že jej to nezajímá. Na Andělu pak na dotaz, cože si to dovoluje, řidič pravil, že on cestující nevidí a když chce někdo vystoupit – zvlášť je-li pohybově omezen, má se doplazit přes celou tramvaj k předním dveřím. Jak, to ho nezajímá a vůbec…. Nic ho nezajímá a co si dovolujeme se na takové věci ptát. Zavřel dveře od své kabiny, zavřel dveře od tramvaje a odjel.

Kalichovka bledošedá

Kalichovka bledošedá (Omphalina griseopallid)je houba podobající se malé lišce, roste však spíše podél cest a v zahradách, nikoliv v lese. A taktéž klobouk je více šedivý než zrzavý u lišky, ale dala by se teoreticky zaměnit. Naštěstí se až tak moc nestane, jde pouze o houbu nejedlou, ne přímo jedovatou.

Zvonovka jarní

Zvonovka jarní neboli Nolanea verna je houbou o níž by se dalo říct: vypadá jako lysohlávka. Roste však na jaře, v době od dubna do června, a to na travnatých lesních cestách, případně na trávě mezi stromořadími. Je to houba poměrně nepříjemně jedovatá, poškotuje při otravě játra a ledviny.

Pestřec obecný

Pestřec obecný, po latinsku Scleroderma citrinum je houbou jedovatou, rostoucí v jehličnatých lesích od července do října. Má kulovité plodnice (podobně jako pýchavka) barvy žlutavé či hnědožluté. Ve velmi malém množství je výborný jako koření, více způsobuje nepříjemné otravy.

Proč vlastně muchomůrka?

Proč se vlastně celé skupině hub říká muchomůrka, když je to takový jazyk lámající výraz? Je to pojmenování podle muchomůrky červené, jejíhož vývaru se opravdu po mnohá staletí používalo k hubení much, podobně jako takové ty dnešní lampy, jěž k sobě hmyz přitáhnou a pak jej spálí. Vývar z muchomůrek totiž mouchám voní a chutná, a ty tak jsou efektivně tráveny.

Novoroční přání

Chtěl bych vám takhle prvního ledna v podvečer popřát, aby se vám ten nový rok co nejlépe vyvedl. Buďte zdraví, spokojení, nehádejte se, v lese nenacházejte jedovaté, ale jedlé houby a přežijte co největší část roku na zdravém vzduchu. A sobě bych chtěl popřát co nejméně překlepů, protože jinak píši jako prase a vím o tom, ale prostě většinou nejsem schopný když zahlédnu překlep vrátit se a opravit ho.