VLÁKNICE

Klobouk 1,5 - cm v průměru, široce kuželovitý někdy až plochý, okraj bez vela, světlé krémový, poraněním a otlačením červená. Celý jemně vláknitý, ve stáří šupinkatý.
Lupeny skoro volné, bělavé, ve stáří šedohnědé až žlutohnědé, ostří bíle vločkaté.
Třeň 1,5 - 7 cm vysoký, 3 - 6 mm tlustý, válcovitý, na bázi výrazně hlízovitý, celý ojíněný, bělavý, ve stáří oranžový až špinavě červený.
Dužnina bělavá, na řezu oranžovějící. Vůně spermatická.
Výskyt červen až září, jednotlivě nebo ve skupinách, listnaté lesy pod buky, duby, lipami, lískami, břízami olšemi i habry na vápencové půdě.

1 pomoc

* postižený má velké bolesti břicha, trpí průjmy, může mít dokonce poruchy vidění, slinění a slzení, má sníženou tepovou frekvenci
* okamžitě volat lékaře
* pokud uplynula od požití hub kratší doba (několik málo hodin), pokusit se vyvolat zvracení
* jeden z dobrých způsobů je vypití slané teplé vody (2 lžíce na 0,5 litru)
* další možností je samozřejmě strčit prsty do krku
* po vyzvracení vypít 1/4 litru vody se 4 - 8 tabletami živočišného uhlí
* v případě, že by postižený upadl do bezvědomí, uložit do stabilizované polohy a vyčistit dutinu ústní od zvratků, aby nedošlo k udušení

Pavučinec plyšový

(Cortinarius orellanus) je jedna z nejzákeřnějších hub. Ve starých houbařských atlasech se uvádí jako jedlý, ve skutečnosti je však smrtelně jedovatý.
Oranžově hnědý až hnědý klobouk o průměru 4 až 7 cm, sametově plstnatý nebo šupinkatý, zprvu kulovitý, později plochý s vyčnívajícím hrbem uprostřed, mnohdy nepravidelně zprohýbaný. Lupeny mladých plodic jsou šafránově žluté, ve stáří tmavnou do rezavě hnědooranžové barvy a vcelku jsou řídké.

Strmělka vosková

Strmělka vosková (Clitocybe cerussata) je jednou z našich jedovatých hub. Roste od srpna do října v jehličnatých i listnatých lesích, často jako pruh, nebo kolo. Klobouk o průměru 3-13 cm je bílý, lesklý, mírně vyklenutý. Třeň je dlouhý 5-10cm, válcovitý. Naštěstí příliš neláká ke sběru, takže otrava jí je poměrně vzácná.

Čirůvka odlišná

Čirůvka odlišná (Tricholoma sejunctum) je od ostatních čirůvek které jsou jedlé odlišná hlavně tím, že je jedovatá. Má klobouk o průměru 3-10cm, polokulovitě vyklenutý, spodní okraj podvinutý. Barva je žlutavá či zelenavá. Třeň je dlouhý až 12cm, relativně tlustý (až 2,5cm) barvy bílé. Od ostatních čirůvek se vzhledově skoro neliší, jen má trochu jiné lupeny (bílé) a nahořklou chuť.

Lakovka zakroucená

Lakovka zakroucená neboli Laccara tortilis po latinsku je jednou z malých nejedlých hub rostoucích u nás. Roste v období od června do října, hlavně na holé půdě bohaté na minerály. Její klobouk má sbídou málo nad centimetr v průměru, je uprostřed promáčklý, směrem k okraji vroubkovaný, barvu má růžovou. třeň je načervenalý, 1-2 cm dlouhý, všelijak pokroucený.

Lakovka zakroucená

Lakovka zakroucená neboli Laccara tortilis po latinsku je jednou z malých nejedlých hub rostoucích u nás. Roste v období od června do října, hlavně na holé půdě bohaté na minerály. Její klobouk má sbídou málo nad centimetr v průměru, je uprostřed promáčklý, směrem k okraji vroubkovaný, barvu má růžovou. třeň je načervenalý, 1-2 cm dlouhý, všelijak pokroucený.

Strmělka pohárovitá

Strmělka pohárovitá (Clitocybefriti liformis) roste v řijnu a listopadu v listnatých lesích ve spadaném listí. Má 4 centimetry veliký klobouk s pruhloubeninou uprostřed, za vlhka šedohnědý, za sucha spinavě šedý a hnědavým středem. Třeň je dlouhý asi 4 centimetry, tenký. Je to houba jedovatá.

Hřib kříšť

Další z našich nejedlých (ale nejedovatých) hub je i Hřib kříšť (Boletus calopus). Roste v podhorských lesích, a to jak v jedličnatých tak i listnatých. Má vyklenutý sametový klobouk, barvy olivově hnědé či okrové. Třeň se směrem dolů rozšířuje, a ej v tomto místě machové barvy. Je houbou zaměnitelnou za jedlého modráka, a jedovatého satana. Roste v červenci až září.

Hlíva připjatá

Hlíva připjatá (Resupinatus applicatus) je houbou rostoucí v lesích na suchých větvích a kmenech listnatých stromů. Tvoří kloboučky o velikosti několika milimetrů, často mušlovitého, nebo protáhlého tvaru. Na horní straně jsou chlupaté, šedo, nebo černohnědé. Jde o houbu nejedlou, ale nejedovatou, roste od května do srpna.

Penízovka širokolupenná

Penízovka širokolupenná (Megacollybia platyphylla) je houbou rostoucí hojně rostoucí na trouchnivých zbytcích dřeva v období května až října. Je jedovatá, jají pozření následuje nevolnost, zvracení, křeče a úporný průjem. Má 5-15 cm veliký klobouk, zvoncovitého až plochého tvaru, rozpraskaný do paprsků šedohnědé barvy. Zespodu má vysoké ale řídké lupeny. Třeň dlouhý až 10cm, až 2 cm v průměru, dutý, bělavý až šedý. Jako zdroj použit materiál ze serveru: nahouby.cz

Klihatka černá

Klihatka černá (Bulgaría ínquínans) roste v období léta a podzimu na poražených dubech. Roste ve skupinkách či řadách z kůry a upozorňuje na to, že dřevo již leží v lese příliš dlouho a hrozí mu hniloba. Plodnice jsou kulovité, později až miskovité, 1-4 cm v průměru. Jsou černé, pružné a gumovité. Jde o nejedlou houbu.

Zrnivka žraločí

Houba zrnivka žraločí (Cystoderma carcharias) je houba rostoucí poměrně běžně v létě a na podzim v jehličnatých lesích. Má plochý 3-7cm veliký klobouk pleťově růžové barvy, pokrytý šupinami. Tenký třeň má do 7cm délky, barvu stejnou jako klobouk. Je nejedlá pro svůj odporný zápach.

Límcovka měděnková

Límcovka měděnková (Stropharia aeruginosa) je houbou nejedlou. Roste na tlejícím dřevě v období července až října. Má slizský, ploše vyklenutý klobouk barvy právě zašlé mědi. Není zaměnitelná s jedlou houbou. Pravda, není to jedlá houba, ale zajímalo by mě, jestli je nejedlá pro svou chuť, nebo jestli nemá náhodou nějaké veselé účinky. Patří totiž do stejné čeledi jako známá lysohlávka, a tam jsou skoro všechny houby psychoaktivní.

Ušíčko černé

DAlší nejedlou houbou, se kterou bych vás chtěl seznámit je ušíčko černé. (Pseudoplectania nigrela) Pravda, asi nikoho by nenapadlo tohle jíst, ale jistota je jistota. Jde o houbu rostoucí velice brzy zjara, hlavně v období březen-duben ve smrkových lesích. Má černě plstnaté miskovité plodnice o průměru 1-3 cm. Jejich okraje jsou zprohýbané a často potrhané.

Bedlovnice zlatá

Bedlovnice zlatá (Phaeolepiota aurea) je houbou rostoucí v řídkých listantých lesích. Plodnice rostou samostatně a někdy i ve skupinách. Má klobouk o průměru 6-20cm, na Okraji zvlněný. Barva je okrová či zrzavá. Třeň je válcovitý a 9-20cm vysoký. Je houbou nejedlou. Databáze hub

Další jedovaté houby

A kde je asi mám brát? obávám se, že jsem podle atlasu probral snad každou jedovatinu u nás rostoucí, a nevím co sem budu nadále přidávat. Jistě, nějakou dobu to budou houby nejedlé, protože se to tak tematicky hodí k sobě. Ale co pak? Netuším, až ta chvíle přijde, tak se pokusím něco vymyslet.

Pestřec bradavčitý

Pestřec bradavčitý (Scleroderma verrucosum) je houbou rostoucí v létě a na podzim v listnatých lesích a parcích. Má kulovitou plodnici o průměru asi 2-7cm, shora trochu zploštělou. Povrch je hnědý či hnědožlutý s nepravidelnými tmavšími šupinami. Čerstvá má zvláště silně houbový pach, je zaměnitelná s jedlou pýchavkou. Podobně jako ona se zralá houba rozpadá na černý prach. Jedovatá.

Ucháč obecný

Ucháč obecný (Gyromitra esculenta) je velmi časně zjara rostoucí jedovatou houbou. Roste v jehličnatých (smrkových i borových) lesích). Má tmavohnědý klobouk o průměru až 8cm, jež je pevně srostlý s třeněm, a je nepravidelného tvaru s různými výrůstky a prohlubeninami. Třeň má bílý, nepravidelně pozohybaný a nekulatý. Třeň i klobouk jsou uvnitř duté.

Mýty

Dovolil bych si vyvrátit pár mýtů o houbách.
A) Houby co mají výtrusnice rourkové jsou jedlé, a ty s lupeny jedovaté. Tka to je samozřejmě totální nesmysl, ten kdo to tvrdí asi niokdy neviděl žampion, a neslyšel o hřibu satanovi. Ale alespoň trochu pravdy na tom je, protože pokud budete v našich lesích hledat houby s molitanovitě vypadajícím spodkem, tka podle času nejspíše naleznete babky, modráky a jiné opravdu jedlé houby.
B) Houby se nesmí ohřívat. Totální blbost, to co nebylo jedovaté před ohřátím (prvním, když jste to vařili) nebude jedovaté ani po druhém. Tahle pověra pochází pravděpodobně z faktu, že otrava houbami se často projevuje tak po šesti hodinách, čili chvíli poté, co si dotyční dali druhou dávku. (ale samozřejmě to s ohřátím nemělo nic společného, stejnětak to mohli jíst studené, nebo si nepřidávat, otřávení již byli.)

Muchomůrka královská

Muchomůrka královská (Amanita regalis) je houbou rostoucí v podhorských smrkových lesích, většinou poblíž muchomúrky červené a hřiba smrkového (který je samozřejmě houbou jedlou, zatímco červená muchomúrka jistě není). Její klobouk se podobá muchomůrce červené, až na to, že má barvu žlutohnědou až hnědou namísto červeně. Strupatý je stejnětak bílými strupy. Její třeň se směrem dolú rozšiřuje, je snadno odlomitelný a většinou dutý. Jedovatá.

Outkovka jednobarvá

Outkovka jednobarvá (Trametes unicolor) je houbou rostoucí na dřevě listnatých stromů, působí bílou či nažloutlou hnilobu dřeva. má klobouk polokruhovitý, 3-8cm široký, všelijak nahoru a dolu zprohýbaný. Je přirostlý bokem, houba nemá třeň. Zpravidla jich roste více nad sebou. Tahle houba je sice jedovatá, ale pochybuju, že by něco podobného někdo dobrovolně sebral. Je již na pohled značně odpudivá.

Les

Zajímyvým faktem by se mohlo zdát, že v lese natrefíte spíše na houby jedovaté či nejedlé, a mnohem méně často na houby jedlé. Není to však způsobeno tím, že by jedovaté houby rostly častěji, ale spíše ostatními houbaři, kteří pochopitelně různé prašivky nesbírají. Ale nebuiďte smutní, vždyť i když je jedovatá, tak třebas taková muchomůrka červená skýtá alespoň překrásný pohled.